Články ze zápasů
Zbytek týmu žen dvakrát prohrál v Červeném Kostelci a obsadil konečné 5. místo v 2.lize 26.03.2018 | Zápasy
Poslední článek žen napsala blokařka týmu Ivča Koutková.
Volejbalová liga žen a její program dospěly tuto sobotu do své poslední kapitoly. Čas letí jako splašený (mně se zdá, že stále víc a víc rychleji), a tak sotva jsme v říjnu začaly, tak už to bylo opět tady, poslední zápas … Los soutěže nás poslal na vzdálenou půdu týmu Červeného Kostelce. Nevyzpytatelného soupeře jsme na podzim porazily po dvou bitvách 2x 3:2. Události posledních týdnů nás však přïpravily hned o 4 hráčky pomyslné základní sestavy. To pro nás byl už takový zásah, že jsme věděly, že získat jakýkoliv bod bude velkým úspěchem. Náš seniorský team, který je již trvale doplněn našimi mladými nadějemi, ovšem nehodlal dát svoji kůži zadarmo. Navíc daleká cesta a tedy brzké vstávání nám příliš nepomáhaly. Dlouhé cestování bylo alespoň snesitelnější díky pozdějšímu začátku až od 11.00 hod.
Do prvního zápasu jsme nastoupily odhodlaně a s vírou v úspěch, popř. alespoň v hezký a bojovný volejbal. Při dlouhodobé absenci naší nahrávačské jedničky IvčiŤupové se dirigentské taktovky ujala opět juniorka Kája Sekničková. Ostatní sestava vypadala následovně – na bloku Ivča Koutková a Verča Martincová, na smeči nastoupila ke své derniéře Danča Šamořilová a Barča Mokričková, post univerzálky připadl v 1. setu na Olču Čermákovou, kterou později vystřídala Verča Hájková. Libero obsadila Klárka Mokričková).Po skončení zápasu mužů jsme začaly první set. A přestože domácí hráčky vzhledem k naší lepené sestavě oprávněně doufaly ve vítězství, byly jsme to my, kdo byl v tomto úvodním setu lepší. Dobrou hrou všech hráček jsme první set až nečekaně lehce získaly pro sebe. Od druhého setu ale domácí hráčky přidaly na podání a rázem jsme měly problémy. Přidaly dobrou obranu síti, kterou naše útoky stále obtížněji procházely. My jsme se sice snažily, ale po horším příjmu, který byl výsledkem dobrého domácího servisu, byla naše náhra zjednodušená a tedy dost čitelná. Další dva sety tak domácí Červený Kostelec získal pro sebe. Čtvrtý set jsme se ale zlepšily a ještě daly vzpomenout na naše dobré výkony ze začátku jarní poloviny soutěže. Po bojovném výkonu jsme čtvrtý set nakonec vyhrály a srovnaly na 2:2. Na tajbrejk jsme nastoupily soustředěně. Bohužel se v něm ukázalo, že čtvrtý set byl naší labutí písní nejen pro tento zápas, ale i pro celý zbytek dne. Domácí hráčky nás k ničemu nepustily a velmi jednoznačně vyhrály 15:8. Výsledkem prvního zápasu byla tedy naše prohra 2:3 (19,-21,-17,21,-8).
Po vloženém zápase domácích mužů jsme nastupovaly k odvetě. V sestavě jsme udělaly jednu změnu, když jsme neobsadily post libera. Naše stávající libero Klárku Mokričkovou jsme pak v průběhu zápasu použily jako střídající nahrávačku. Odpolední zápas se však vyvíjel úplně jinak než ten první. Tatam byla naše bojovnost a relativně dobrá hra. Domácí dávaly dobré podání, možná ještě lepší než v prvním zápase a nám se nedařilo vůbec nic. Jako bychom si ani neuvědomovaly, že tento zápas je naším posledním letošním zápasem. Po matném výkonu celého týmu jsme již bohužel neuhrály ani set a ukončily jsme tak naši letošní pouť druhou ligou porážkou 0:3 (-21,-19,-22). Jediným kladem tohoto zápasu se tak stal fakt, že už se opravdu naštěstí nikdo nezranil …
Sestava: Koutková I., Martincová V., Šamořilová D., Sekničková K., Mokričková K., Mokričková B, Hájková V., Čermáková O. ……trenérka Ťupová E.
Prohra v posledním zápase bez získaného bodu pro nás znamená, že jsme klesly na konečné 5. místo. Po nadějném vývoji sezóny je to určitě zklamání, ale vzhledem k tomu, kolik nás postihlo zranění a jiných absencí je to asi odpovídající umístění.
Jako na konci každého mého článku, tak i dnes patří na toto místo velké a bohužel pro nás i definitní poděkování naší trenérce Evče Ťupové, která se nám po celou dobu svého působení v roli trenérky velmi věnovala a starala se o nás nejen na trénincích a v zápasech, ale zjišťovala kolem veškerý servis, stejně tak děkujeme i její rodině, která s ní snášela nejen radosti, ale i strasti s naším volejbalem spojené. Přejeme jí v dalších letech hodně zdraví a štěstí a čas, který teď získá, ať věnuje hlavně sama sobě a své rodině. Zároveň bychom chtěly opět poděkovat oddílu za vytvořené podmínky, našim sponzorům i divákům, kteří tu atam přišli výjimečně podpořit i vložené zápasy žen. Děkujeme i P. Veselému a Editě Hájkové za uvolňování juniorek do našich zápasů, které se tak přes počáteční „občasnou výpomoc“ staly postupně platnými hráčkami ženské pomyslné základní sestavy žen.
Věřím, že se našemu oddílu podaří sehnat ženám trenéra či trenérku, který naváže na poctivou a svědomitou práci u teamu, jako tomu bylo za doby Evči Ťupové.
Fotky k článku