Články ze zápasů

V posledních podzimních zápasech podzimu muži neuspěli v České Třebové 19.12.2019 | Zápasy

Komentář napsal Petr Podhrázký

V sobotu 14.12.2019 jsme zamířili na půdu stálého účastníka soutěže do České Třebové. Poslední dva víkendy jsme nebodovali, a proto jsme v posledním kole nechtěli opět odejít s prázdnou. Naproti tomu byly ovšem postaveny herní kvality soupeře, které předem byly zdokumentovány jeho postavením v tabulce a faktem, že domácí jako jediní porazili suveréna soutěže Českou Lípu, a to právě doma a vcelku jednoznačně a nedávno... Absence v naší sestavě byly nějaké jako vždy, ale početně to docela šlo, v devíti lidech se hrát dá.

Domácí nastoupili s mladou sestavou plnou extraligových juniorů a od začátku potvrzovali svoje fyzické předpoklady a samozřejmě i herní přednosti. Všechny tři sety měly zpočátku stejný průběh, první třetina byla vyrovnaná, herně i bodově, pak hosté zásluhou zejména dobrého servisu lehce odskočili a s výjimkou setu druhého, který se nám povedlo dotlačit do koncovky, pak už nedali naší sestavě šanci. Výsledkem prvního zápasu tak byla naše porážka 3:0 (16,23,15).

Druhý zápas byl výsledkově velmi podobný, akorát ten jediný vyrovnaný set přišel až ve třetím dějství. Průběhy setů byly ale odlišné. V prvním setu jsme se relativně slušně drželi až do stavu cca dvacet, byť tedy domácí měli stále dvou až tříbodový náskok. Závěr setu jsme ale nezvládli, takže se koncovka ani nekonala. Druhý set byl jasnou záležitostí České Třebové od samého počátku, kdy si domácí vytvořili zkraje šestibodový náskok a ten v podstatě pohodlně udrželi až do konce. Teprve v třetím setu se dalo hovořit o vyrovnané hře. Konečně jsme zrychlili a zpřesnili hru, najednou hráli bojovně a s nadšením a jen shoda smůly a chyb vyplývajících z přemíry snahy při hře v poli v posledních míčích a také nepřízně rozhodčích při posledním míči nám neumožnila pomýšlet na zisk tohoto setu. Druhý zápas tedy opět po zásluze vyhráli domácí znovu bez ztráty setu. Výsledek 3:0 (20,17,27).

Oba dva zápasy úrovní naší hry tak nevybočily z výsledkové mizérie posledních tří víkendů. Nezískali jsme v nich ani bod ... Rovněž herně to bylo stále o tom samém. Nechodí nám servis. Snažíme se správně o tlak na servisu, ale na rozdíl od všech minulých sezón velmi chybujeme. Po chybách pak přichází samozřejmě nejistota a výsledkem je servis jak na houpačce. Co se týče příjmu, který nás v této sezóně také dost trápí, tak se s přihlédnutím ke kvalitě domácího podání ještě docela dařil. Nebyla to sice žádná sláva, ale šlo to. Na síti to pak ovšem bylo totéž jako na podání, dobré okamžiky střídaly nejistota a hledání sama sebe. Celkový projev tedy v podstatě takový spíš juniorský než dospělý. Nejlepší dojem z našich hráčů tak v místní tělocvičně zanechal Jirka Pátek.

Pořadím v druholigové tabulce jsme se tak sesunuli až na sedmé místo. Zisk 26 bodů po podzimu není valný a nezbývá než doufat v herní prozření v jarních odvetách. Je to škoda, protože po šesti kolech jsme měli soutěž dobře rozehranou, byli jsme třetí, ale závěr podzimu nám dost silně utekl. Perspektiva pro jaro je ovšem stále vcelku příznivá, máme pořád poměrně klidnou pozici v tabulce a můžeme se tak plně soustředit na hru v dalších zápasech. Předpokládám, že bez obav a nervů, protože to je stále jenom sport a zábava. Ale to jak se tím budeme bavit, je zcela bez debat pouze na nás, resp. na každém z nás, protože celý problém našich porážek a herních výkyvů je v individuálních výkonech. Nemůžu se zbavit dojmu, že kromě tréninku, který většině kádru citelně schází, to je opravdu jen o tom hrát v klidu a sebevědomě.

Příští zápas hrajeme až druhou lednovou sobotu a jedeme na tradiční výlet do Hronova.