Články ze zápasů

KADETKY PŘEPISOVALY DĚJINY - 1. ZLATO V KATEGORII MLÁDEŽE 07.03.2016 | Zápasy

V sobotu 5. března 2016 kadetky Žďárské volejbalové mašiny přepsaly volejbalovou historii a jako první mládežnický tým oddílu získaly zlaté medaile a vyhrály přebor kraje Vysočina.

Cesta k tomuto úspěchu trvala 3 dlouhé roky, počátek je v sezoně 2012/2013, kdy jsem se s Editou ujal tohoto týmu, který měl být podle záměru své dosavadní trenérky přesunut do Nového Veselí. Nakonec se tam přesunula jen ona a dívčí volejbal ve Žďáře zůstal i nadále. Málokdo si uvědomuje, že kdyby se tento zamýšlený přesun tenkrát povedl, nejen že by tu nebylo toto družstvo kadetek, ale nebyly by ani ženy a celá ženská složka. Neodpustím si poznámku k těm, co mi tenkrát nevěřili a co mi vyčítali můj postoj vůči zmíněné a byli na její straně a já byl ten špatný, který jí křivdí. Ó, jak sladká je tato zlatá satisfakce ;-) Ale dost z historie jdeme se podívat na to, jak to vypadalo v sobotu na Palachovce…

Věděli jsme, že musíme vyhrát 1 utkání za 3 body, a budeme mít zlato jisté, i když soupeř ještě za 14 dní (!!!) dohrává poslední odložené kolo soutěže. V týdnu jsme byli v euforické náladě (aspoň já s Editou určitě) a těšili se na sobotní zápas. Ve čtvrtek ale naše plány dostaly velkou trhlinu v podobě nemoci kapitánky a blokařky Romči a k ní se ještě přidala nemoc další blokařky Elišky Janovské. Situaci jsme řešili tak, že jsme udělali to, co už jsme plánovali dlouho – přesunuly na blok další Elišku, tentokrát Flídrovou. Elišce toto bylo v sezoně mockrát naznačeno, že tento čas přijde a najednou to bylo tady a zrovna premiéra v bitvě o zlato. Věřím, že když jsme to Elišce večer psal, nebyla to pro ni nejlepší zpráva, ale po hodině přesvědčování přijala novou roli a prohlásila, že to teda zkusí ;-)

V sobotu se na Palachovce sešla velmi slušná divácká podpora a v 9:00 h vše vypuklo. Utkání Žďár n. S. versus Pelhřimov – přímý souboj o zlato v kategorii kadetek. Nastoupili jsme s novou kapitánkou, nemocnou Romču po týmové volbě zastoupila Kája. Do utkání o zlato šla tato sestava: Kája náhra, Eliška a Áďa blok, Verča a Barča smeč, Anička účko a na liberu Klára. Na lavičce tým podporovala Niky, Áďa T. a Terka. Do utkání jsme vstoupili velmi nervózně, svazovala nás odpovědnost, protože jsme věděli, že jde o hodně. Nedařila se nám přihrávka, dělali jsme nevynucené chyby, které normálně neděláme. Zkrátka klasický 1. set, když o něco jde. Než jsme se vzpamatovali, set patřil soupeři poměrem 16:25. Jak to normálně nedělám, byl jsem nucen zvýšit hlas a použít to, co vždycky zaručeně fungovalo, a to i u chlapů. Mistička s tajemným dopingem ;-) Nevím, jestli to bylo jen tím, ale hlavně z nás spadla nervozita a začali jsme hrát to, co umíme. Byli jsme lepší než soupeř, a to hlavně na útoku a taky se nám dařil blok a podání. Hlavním impulsem byla série bodových bodání Aničky v úvodu setu (jako už několikrát v této sezoně). Soupeř hrál svou klasickou hru ve stylu: vracej to, dokud to soupeř nezkazí. Měl výborné pole, ale v ostatních činnostech za námi zaostával. Karta se zcela obrátila a 2. set patřil nám, a také poměrem 25:16. Třetí set jsme si pohlídali a udrželi až do konce několikabodový náskok, který jsme si průběžně vytvořili – výhra 25:20. Poslední set byl podobný jako ten třetí, celou dobu jsme vedli, pak ale soupeř srovnal na 20:20, ale koncovka byla naše. Poslední míč byl ukázkový blok Ádi, která hostující smečařce nasypala míč pod nohy a mohla vypuknout naše neskutečná radost. Vítězné kolečko skákal nejen celý tým, ale také oba přešťastní trenéři – já s Editou. Holky vydřely zlato, jako první mládežnický tým žďárské historie. (Radost nám nezkazilo ani to, jak prohru nesl hostující tým, zejména někteří jeho členové, ale zařekl jsem se, že to nebudu nijak komentovat, takže jen konstatuji, že dnes už vím, že to neunesli a podali na nás stížnost plnou lží a smyšlenek na KVS. Pan trenér z Pelhřimova má bohužel smůlu v tom, že celé utkání i vše, co se dělo po něm, jsme natáčeli na kameru. Nyní řešíme další postup a připadné kroky v této trapné záležitosti, kdy došlo k úmyslnému poškození dobrého jména našeho oddílu a nařčení některých našich členů ze skutků, které se vůbec nestaly.)

Zlato jsme vydřeli a o přestávce mezi zápasy holky čekalo překvapení. Jako poděkování za výkony v této sezoně dostaly od oddílu vítězná trička. Přál bych všem vidět a hlavně slyšet ten řev, když jsem vytáhl z krabice to první triko a ony uviděly, jak se skvěle povedlo (Moc díky Milane!). Ještě 2krát větší řev vypukl, když jsem triko otočil a holky uviděly, že nejsou všechna stejná, ale každá má své speciální s jmenovkou. Prostě mazec! Stejně tak jsem byl překvapený já, když jsem dostal triko a místo jména jsem tam měl nápis. Ten je ale tajný, tak jej tu nemůžu uvádět ;-)

Druhý zápas byl už zcela v poklidu, soupeře jsme k ničemu nepustili a po setech 25:12, 25:17 a 25:17 jsme mohli oslavit 2. výhru, tentokrát 3:0. Do hry se dostaly všechny naše hráčky a všechny si vyzkoušely, jak chutná zlatá výhra. Bylo dobojováno, mohli jsme jít slavit. Už v průběhu utkání jsme si objednali pizzu, kterou nám dovezli až pod nos, a společně s dalšími dobrotami jsme se do toho všeho pustili. Neslavily jen hráčky, ale také samozřejmě trenéři, rodiče a další naši fanoušci. Holky byly notně vydané z energie, což jsem usuzoval z toho, že jsem urval 1 kousek pizzy a pak už nebylo z čeho brát. Chápu, 11 pizz, dvoukilový dort, plato jednohubek, skvělý mufiny od Míši a spousta dalších dobrot není zase tak moc jídla pro takový tým ;-) Bouchl se dokonce i „dětský“ šampus a oslavy propukly naplno. Když bylo vše vypito a snědeno, rozhodli jsme se pro přesun na halu, kde hráli muži a ženy. Oslavy pokračovaly i tady, mám pocit, že jsme si dal panáka snad s úplně každým, kdo na hale byl, ale stálo to za to. Vzhledem k tomu, že druhý den jsme s Editou odkoučovali dvě výhry juniorek, tak jsme to asi vše zvládli na jedničku s hvězdičkou ;-)

Pořád nám ještě nedochází, co jsme dokázali, historie se skutečně přepisuje, Žďár má krajského vítěze v kategorii mládeže. O našich dobrých výkonech svědčí fakt, že jsme za celou soutěž prohráli jen 2 zápasy, a to po Vánocích v Bedřichově. Soupeř by tehdy opravdu dobrý a my nebyli ve své kůži a postrádali Aničku. Jinak na nás nestačil nikdo, jen připomenu, že v Pelhřimově jsme také dokázali 2krát vyhrát a nechali domácím jeden jediný bod po výsledku 3:0 a 3:2. Pelhřimov si to rozdá 19.3. doma s Bedřichovem o stříbro, ať vyhraje ten lepší :-)

Takže suma sumárum: 16 utkání, 14 výher a jen 2 prohry, sety 43:11, míče 1274:999.

Po zápase jsme si sedli a bavili se o tom, co dál. Na mou přímou otázku jsem dostal přímou odpověď: Ano, chceme na sobě makat, ano chceme jít do kvalifikace o 1. ligu kadetek, ano chceme zkusit uspět a hrát příští rok 1. ligu. Pro trenéra skvělé zprávy, pro jeho rodinu už to tak báječně nezní ;-) Letošní cíl máme splněný, tato meta byla před zahájením soutěže mnou jasně stanovena, kvalifikace je bonus, který může vyjít, ale také nemusí. Měla by se uskutečnit od 22. do 24. dubna, kde a s kým je ještě ve hvězdách. Takže jeden cíl je splněn, mnoho dalších před námi.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo nás podporovali, kdo nám věřili a kdo nám fandili. A nebylo jich málo :-) Speciálně chci ještě jednou poděkovat Editě, protože ta kdyby do toho se mnou před těmi 3 roky nešla, tak dneska nebyly ani oslavy, ani toto družstvo, ani ženský volejbal ve Žďáře.

Před touto sezonou jsme udělali několik důležitých změn, které nám nyní přinesly ovoce v podobě zlatých medailí. Jednoznačně je to přesun Kláry na libero a stanovení Káji jako nahrávačky č. 1. Klára odmakala sezonu neskutečným způsobem a dávala týmu jistotu a klid v přihrávce a poli. Pochvalu zaslouží samozřejmě i další. Anička za skvělé podání, které nám v každém zápase nasypalo spoustu bodů, a také za podržení týmu na útoku v těžkých časech. Kája se z nahrávačské dvojky v žákyních vyhoupla na jedničku v kadetkách a juniorkách a svou přetěžkou roli zvládla na jedničku. Ale práce je tam Kájo, jak na kostele, ale vím, že ty to taky víš a chceš na sobě makat ;-) Pak Barča s Verčou, naše mlátičky. Každý trenér nám může závidět tohle duo smečařů a se skvělým útokem ze sítě i zadní zóny. A pamatujte si vy dvě – do žádné Jihlavy vás nikdy nepustím ;-) Kapitánka Romča si tu slávu bohužel proležela v posteli, ale odtáhla celý tým po celou dlouhou sezonu a zlato jí právem patří. Eliška Flídrová sezonu zahájila skvěle, pak trochu stagnovala, ale závěr se jí povedl skvěle. V podstatě zachránila celý tým, když zvládla odehrát poprvé v životě utkání na bloku. Prostě parádní práce, Eliško!!! Niky toho letos neodehrála tolik jako vloni za žákyně, ale byla součástí týmu a i když třeba zrovna nehrála, pomáhala týmu a fandila do roztrhání hrdla, odehrála si také své, když jsme měli velkou marodku. Obdobné je to s Terkou, ale její čas teprve přijde, už to dokázala letos v Třebíči s juniorkami, kde zahrála parádní volejbal na smeči. Áďa Tomášková a také Mája trpělivě čekaly na své šance sáhnout si v utkáních na míč a několikrát se to povedlo. Áďo i Májo, máte můj obdiv za věrnost týmu a taky trpělivost, nemáte to v zápasech na lavičce lehké, ale je super, že jste součástí našeho zlatého týmu a my jsme za to moc rádi. Eliška Janovská s námi zatím spíše sbírala zkušenosti, ale pár míčů si odehrála a zlato jí také právem patří. Nakonec si nechávám Áďu Š. Právem si zaslouží ocenění největší objev roku, protože letos hrála poprvé soutěž, hned za kadetky a dovolím si tvrdit, že patřila k nejlepším hráčkám našeho týmu. Roste z ní skvělá volejbalistka, ale pořád je na čem makat a zlepšovat se. Symbolicky to byla právě ona, kdo uhrál poslední zlatý míč a zcela tradičně blokem ;-)

Byla to skvělá sezóna a ještě bude pokračovat. Necháme se překvapit, jak vlastně skončí. Ale už teď víme, že byla parádní. Díky, holky ;-)

Fotky k článku