Články ze zápasů

Pacov - ZR "A" 1:3 (-20,19,-28,-21) a 0:3 (-18,-20,-17) 05.03.2011 | Zápasy

O uplynulém víkendu jsme zajížděli k veledůležitému dvojutkání na palubovku aktuálně druhého celku z Pacova. Do roka a do dne (přesně do roka a 6ti dnů) jsme se tak vrátili na místo, kde jsme naposledy ztratili oba zápasy. Hodně stará vzpomínka, ale bolestná. Tehdy nám domácí pěkně vyprášili kožich.

Nejen proto jsme byli zdravě nažhaveni a připraveni se porvat o každý balon. Případná výhra v obou utkáních by nás totiž notně přiblížila ke konečnému prvnímu místu, naopak domácí museli oba zápasy vyhrát, aby si udrželi šanci bojovat o přeborníka kraje a postup do kvalifikace o 2.ligu. Rovněž se nám podařilo vyrazit i bez všech rýmiček a kašílků (pouze kromě Fildy, který zůstal podle agenturních zpráv doma s horečkou a nechal jediného nahrávače, aby oběhal nezvykle velký počet setů, čímž mu přivodil několik drobných srdečních příhod, naštěstí bez větších následků).

Hned po příjezdu nás čekala velmi příjemně přetopená tělocvična, což je v krajském přeboru vcelku příjemná změna, a rovněž domácí nahrávač Jarda Apač, který tu hnal své žákovské svěřence za vítězstvím. Měli jsme tak možnost prohlédnout si několik bravurních rozeher místních mladých borců, odolali jsme svodům posilovny umístěné asi 5 metrů od samotného hřiště a pustili jsme se do samotné hry.

Do obou zápasů nastoupili Mouka na nahrávce, Kadlík senior a Míra na smeči, Michal a Hugo na bloku, diagonálního hráče si střihl Ťupík (1.zápas) a Ondra (2.zápas) na liberu Peťa. Připraveni kdykoliv zasáhnout do hry a rozhodnout, byli Chláďa a Číra. Oba zápasy musel odkaučovat Zomba, neboť Vesy byl podle jeho slov na služební cestě. Ovšem jak jsme si za peníze z pokut nechali Interpolem prověřit, opaloval se na pláži někde v Atlantiku, srkajíc Margaritu.

Od prvního setu začala téměř zaplněná mešita hnát domácí borce za vítězstvím, a tak zápas probíhal ve vysokém tempu. Utkání jsme rozehráli mnohem lépe než domácí a od prvních míčů si udržovali až 6ti bodový náskok. Jediný problém nám dělaly soupeřovi tajmy, po kterých jsme vždy nějaký ten bodík ztratili. Ve druhém setu přitlačili domácí na servisu, nám se nedařil příjem a následný útok ne a ne protlačit skrz bloky a pásku na druhou stranu. Několik hráčů se už v této chvíli ocitalo na hranici svých fyzických sil, a tak jsme využívali každé příležitosti k válení se po hřišti a následnému utírání, čímž jsme získávali drahocenný čas na regeneraci. Ve třetím setu se rozehrála pravá bitka o každý balon. Zdálo se, že koncovku si už pohlídáme, když se nám podařilo vypracovat slibný náskok 19:15, ale ten jsme obratem prohospodařili a soupeř se ujal vedení 24:20. Vše jsme vsadili na jednu kartu, díky Mírovu maximálnímu riziku na servisu a obraně na síti, kdy Mouka zablokoval dvakrát a jeden nekompromisní blok, pomalu se snášející na zadní lajnu, přidal i Michal, jsme vývoj důležitého setu otočili na 25:24 a nakonec ho vyhráli 30:28. V nastoleném tempu jsme pokračovali i další set a nic nenaznačovalo, že by mohly nastat komplikace. V polovině setu ale necháváme domácí opět dostat do hry, a tak musí na smeči rozjet své kladivo Míra a posílá tím Žďár k velmi důležitému vítězství, které si taky oslavným tanečkem k nelibosti místních fandů náležitě vychutnáváme..

Přípravu na druhý zápas domácí nešetří a v místní hospodě pojídají lehké pokrmy typu guláše a výpečků, a proto v naději v jejich pomalý metabolismus od začátku druhého zápasu nastolujeme slušné tempo, abychom si vybudovali dobrý náskok a to se nám také daří. Rovněž i další sety mají podobný průběh. Míra úřaduje na síti i za základní lajnou, Troji vybíjí jednoho borce za druhým i Hugo konečně nachází ztracenou smečařskou formu. Domácí už nepůsobí tak bojovně jako v prvním zápase, odcházejí jim fyzické síly (snad ještě rychleji než nám, což už je opravdu na pováženou) a my bez větších obtíží kráčíme i k druhému vítězství v zatím nejdůležitějším dvojzápase rozehrané sezóny. Odměnou nám je pozvánka na místní dobře obsazený turnaj v červnu.

Poslední zmínky o volejbalových borcích ze Žďáru mluví o jejich chorálech na zápase žďárských florbalistů, které se linuly do širého okolí. Což by měl být i návod pro naše fanoušky, kteří doufejme zavítají na předposlední domácí zápas, a to již tuto sobotu se Štokami od 11 a přibližně 14 hodin. Díky dvěma výhrám jsme si upevnili první místo průběžné tabulky a pouhé jedno vítězství ze zbývajících šesti zápasů nás dělí od celkového vítězství a postupu do kvalifikace.

V hlavě mi zůstalo pár střípků, které je dobré připomenout:
• Michal si o blok zkušeně narazí nepovedenou nahrávku, aby vzápětí vymazlil prsty do stropu.
• Třetí set prvního zápasu finišuje, Pacov jen ulívá a všichni už pomalu oslavují setbol, Ťupík však bagrem napálí balon do zdi za sebe.
• S rukama nahoru jsou hezčí, než s rukama dolů.
• Čírovi to opět slušelo nejvíc.