Články ze zápasů

Muži v letošní derniéře doma dvakrát v tiebreaku udolali Dvůr Králové 23.03.2016 | Zápasy

V sobotu 19. 3. 2016 byl zakončen posledním jarním zápasem další ročník druhé ligy ve volejbale mužů. Družstvo TJ Žďáru nad Sázavou přivítalo v hale Na Bouchalkách tým VK TAMBOR Dvůr Králové nad Labem.

​Hostující mužstvo před zápasem figurovalo stejně jako prakticky celou sezónu na předposledním devátém místě tabulky, ovšem tentokrát již mělo před zápasem jistotu sestupu, kterou tato pozice zaručovala. Jejich sestava možná i z toho důvodu nebyla úplně kompletní, ovšem to samé tentokrát platilo i o nás. Bohužel zrovna na tom nejdůležitějším místě v sestavě. Oba dva legitimní nahrávači nemohli do zápasu zasáhnout a náhradní alternativa v podobě plánovaného záskoku libera Petra Kadlece z důvodu jeho zranění rovněž nebyla možná, a tak se dirigentské taktovky chopil smečař Míra Šťourač. Zájemců o tento post byla ze zbývajících hráčů sice celá řada, ale Míra jako jediný vcelku přesvědčivě argumentoval svojí bývalou nahrávačskou praxí v Novém Veselí, což mu mimochodem stejně nikdo příliš nevěřil. Z důvodu absence stálého libera jsme se rozhodli hrát bez něj a na příjem se posunul i univerzál.

Oba dva zápasy neměly příliš valnou úroveň. Hosté překvapivě zahráli ve srovnání s podzimním měřením sil ještě relativně docela slušně, a drželi s námi krok jak na síti, tak zejména na servisu. Ten měl být naší hlavní zbraní, abychom tlakem na podání donutili soupeře ke zjednodušení hry a k chybám. Tím měla ležet menší odpovědnost na naší vlastní herní iniciativě a zejména na alternujícím nahrávači. Podání však nebylo tou očekávanou zbraní a tak se odehrály dvě vyrovnané bitvy, kdy nepříliš pohledný volejbal předváděla obě družstva a každou chvíli tahal za kratší konec někdo jiný. Oba zápasy tak dospěly až do poslední zkrácené sady, kde jsme již byli v obou případech lepší. Nutno dodat, že právě servis, a to zejména v podání obou blokařů, pak byl tím rozhodujícím faktorem pro vývoj hry. Povedla se nakonec vždy menší série kvalitně provedeného a takticky dobře umístěného servisu, který stanovil rozhodující rozdílový moment v daném setu. Zajímavostí druhého zápasu rovněž byl výrazný herní kolaps hostů, kteří po dobrém výkonu v prvních třech setech dospěli k vedení 2:1, aby pak po obě zbývající sady zcela rezignovali a výrazně nám ulehčili zisk dvou bodů.

Výsledky: TJ CETL Cargo Žďár n. S. - VK TAMBOR Dvůr Králové n.L​. 3:2 (21,-21,22,-16,13) a 3:2 (-21,23,-23,19,5)

​Tým dnes jako celek předvedl standardně bojovný a zodpovědný výkon, který ovšem byl poznamenaný stigmatem posledního zápasu sezóny, takže byla znát lehká mentální opotřebovanost z průběhu celé sezóny. Výrazným zásahem do sestavy byla absence základního stavebního kamene naší hry, kterým je libero Petr Kadlec. Jeho stabilní příjem a především mravenčí práce v poli velice chyběly a tak se o tento úkol museli podělit všichni ostatní. Hra tak mnohdy nabývala klopotného charakteru, ale přece jen to nějak dospělo ke dvěma vítězstvím. Paradoxně a pro všechny potěšitelně menším „zlem“ byl výkon alternujícího smečaře/nahrávače Míry Šťourače. Zodpovědný a burcující přístup nenechal ostatní v klidu a docela dobrá nahrávka na hlavní kůl a překvapivě i na střed splnila svůj účel. Snaha o pestrou hru byla výrazným kladem Mírova působení, i když okouzlení současného moderního volejbalu nahrávkou za hlavu se nevyhnul ani on a zde to bylo o poznání horší. Soupeř se předvedl v lepším světle než pří podzimním domácím zápase, a tak nám místy docela zatápěl.

Na závěr pár slov k uplynulé sezóně. Nejprve trochu statistiky, pro srovnání v závorce jsou uvedena čísla z loňské mistrovské sezóny:

Počet bodů​​​​​: 63 bodů​​​ (83 bodů)
Počet bodů podzim/jaro​​​​: 34/29 bodů​​​ (43/40 bodů)
Poměr vítězství/porážek: 20/16 (28/8)
Počet bodů doma: 33 bodů​​​ (50 bodů)
Poměr vítězství/porážek doma:​​​ 11/7​​​​ (17/1)
Počet bodů venku: ​​​​30 bodů​​​ (33 bodů)
Poměr vítězství/porážek venku: ​​​9/9 (​​​​11/7)
Tiebreaky vítězství/porážky: ​​​3/6​​​​ (4/3)

Po polovině soutěže jsme se nacházeli na 5. místě, konečný účet je o jeden stupínek lepší. Celkový zisk 63 bodů není sice nic tragického, ale v porovnání s minulou vítěznou sezónou to je o celých 20 bodů méně. Při pohledu na výše uvedená čísla je zřejmé, že problém ležel nečekaně v zápasech na domácí palubovce, která byla po dlouhé roky téměř nedobytnou pevností. Oproti loňské sezóně jde o výrazný rozdíl o 17 bodů nižšího přísunu do tabulky. Sice jsem nad důvodem několikrát dlouze přemýšlel, ale protože jsem na nic nepřišel, tak na to kašlu. Příčiny celkového ústupu z medailových pozic jsou ovšem zřejmé. Za prvé je to příchod tří nových týmů z Moravy, díky nimž se soutěž oproti minulému roku výrazně zkvalitnila a nabyla skutečně druholigových parametrů. Všechny tři nové týmy obsadily první tři příčky. Tady není co dodat a vítězům, týmu Tesla Brno, přejeme úspěch v nastávající kvalifikaci o I.NL. Ovšem většina důvodů tabulkového poklesu pramení samozřejmě z našich vlastních řad. Několik zranění a dlouhodobý tréninkový výpadek důležitých hráčů byl doplněn chabou tréninkovou účastí i několika dalších. Absence pravidelného kontaktu s míčem a s tím spojená nevyrovnanost výkonů je zřejmě pravým důvodem ztráty těch několika rozdílových a zásadních bodů. Hráli jsme devět tiebreaků a šest jsme jich prohráli, z toho pět o dva a jeden o tři body. Několikrát měl však i soupeř docela štěstí, a to i na přízeň rozhodčích. To bylo loni taky jinak. Při pohledu zpět mrzí zejména ztráty bodů doma s Hrotovicemi a Šlapanicemi, ztráta prvního zápasu v Praze a Hrotovicích. Rovněž ložený čtvrtý set z druhého zápasu doma s Velkým Meziříčím měl být zcela jistě náš. Ostatní prohry byly zřejmě adekvátní momentální situaci. Střízlivě hodnoceno, při dobré konstelaci a lepší připravenosti to mohlo být o cca 10 bodů a jednu příčku lepší. Na víc letos nebylo. Ale štěstí přeje připraveným, a to jsme my v těchto prohraných zápasech nebyli. Na druhou stranu naše výkony ve vyhraných utkáních byly povětšinou na herní úrovni loňské sezóny, takže se to nikam neztratilo. Do budoucna si lze jenom přát, aby veškerá negativa spojená s právě skončenou sezónou byla na co nejnižší úrovni.

Na závěr bychom chtěli poděkovat v první řadě oddílu za vytvořené podmínky, v další řadě našim mecenášům tohoto krásného sportu zvaného volejbal, zejména hlavnímu sponzorovi družstva mužů firmě CETL Cargo s.r.o. Hlinsko a v neposlední řadě i divákům, a to nejen těm v poslední a předposlední řadě, ale opravdu všem, za projevenou přízeň a účast na našich zápasech. Poděkování patří i Jardovi s Vlastou, kteří nám svou účastí na trénincích pomáhali udržet počet trénujících na smysluplných počtech.

Fotky k článku