Ostatní články

Malé osobní vyznání před začátkem sezóny (Vesy) 04.10.2014 | Ostatní

Tento text píši z toho dovodu, že se mě na to již ptalo mnoho lidí, a hlavně z důvodu, že se začátkem další sezóny by se mě na to mnoho dalších lidí mohlo ptát. Otázka nejčastěji zněla: Jakto, že už letos netrénuješ Áčko mužů?

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, ale zároveň si myslím, že je třeba ji trochu rozvézt. Jednoduchá odpověď zní: Protože je trénuje někdo jiný. Upřímně si myslím, že trenérské duo Petrů (Veselý a Podhrázký) je v současnosti tím nejlepším, co tým mohl získat.

A teď trochu detailnější informace o důvodech mého odchodu z postu trenéra A-týmu. Prvotní a hlavní důvod je, že jsem jako trenér Áčka fungoval dlouhých 10 let (s dvouletou přestávkou, kdy působil u týma Laďa Maša). Cítím, že mám za sebou kus poctivé trenérské práce, kdy se tým dostal ze dna krajského přeboru až na absolutní špičku 2. ligy. Pro rekapitulaci: Absolvoval jsme s týmem dobré i zlé, úspěchy i neúspěchy, velmi silným zážitkem byly zejména 3 kvalifikace o 2. ligu. První neúspěšná kvalifikace byla v roce 2008 v Palkovicích, kde jsme si vybrali až do dna nováčkovskou daň a upřímně řečeno, jsme na to neměli. Druhá kvalifikace proběhla v Ostravě v roce 2011 a postup nám protekl mezi prsty. Všechno zlé ale bylo na něco dobré, takže získané zkušenosti jsme zúročili v domácím prostředí v roce 2012, kdy jsme s naprostým přehledem suverénně vyhráli všechny zápasy kvalifikace a postoupili na 3. pokus do 2. ligy. Tato kvalifikace bude tím, na co budu až do konce života vzpomínat, byl to neskutečně skvělý a nepopsatelný pocit euforie a štěstí. Také další rok ve 2. lize byl skoro snový, protože jsme jako nováčci získali pomyslný bronz. V loňské sezoně, kdy jsme tajně mysleli na zlato, se nakonec povedlo uhrát stříbrnou příčku, což byl nejlepší výsledek v historii žďárského volejbalu.

Vždy jsme zastával názor, že pokud se má končit, tak na vrcholu. Loňská sezona byla pro mě vrcholem, ale hlavní důvod, proč jsem ukončil své trenérské angažmá u týmu mužů, byl pocit, že tento tým je na vrcholu a potřebuje nový impuls, novou motivaci do další sezony. Nikdy jsme nelpěl na funkcích a vždy jsem se snažil, abych byl maximálně přínosný, proto jsem tentokrát cítil, že mým hlavním přínosem bude tentokrát umožnit radikální změnu.

Druhým důvodem odchodu bylo moje angažmá u týmu žákyň. Kdo zná tuto cauzu, ví, že jsme se do toho pustil po dlouhém rozhodování a že mě to velmi časově zatěžovalo, ale cítil jsem, že je to správné rozhodnutí, což se s odstupem času nakonec potvrdilo. Nerad odcházím od započaté práce a cítil jsem, že týmu mužů již nemám co dále dát, ale u týmu žákyň je obrovský potenciál a chuť. Oboje dohromady ale zvládat již časově nešlo, proto jsem odešel od ukončené práce (tým mužů) a všechnu energii vrhl do práce nové (tým žákyň). Vždycky jsem tvrdil, že bych "holky" nikdy trénovat nemohl. Jak jsem se mýlil! Projevilo se zase naplno, že se nemá nikdy říkat nikdy...

Závěrem bych chtěl říci, že jsem moc rád, že tým mužů skvěle funguje a má v přípravě výborné výsledky. Je vidět, že změna na trenérském postu týmu stoprocentně prospěla a dala mu nový impuls a motivaci. Moc klukům přeji, aby letos dosáhli cíle, který byl vloni trochu tajný, a letos je již naprosto jasný, a to vyhrát 2. ligu. I když už nebudu na lavičce, tak budu dělat vše pro to, aby se to povedlo :-)

Byl to krásný, i když hodně náročný úsek mého života, ale volejbalový život jde dál. Nyní jsem se vrhl společně s Editou, které tímto děkuji za skvělou trenérskou spolupráci, na trénování družstev kadetek a žákyň. Je to činnost, která mě také skvěle naplňuje, a je velkým zadostiučiněním, když vidím pokroky, kterých holky dosahují.

Na závěr bych chtěl říct, že trenérská práce je činnost, která mě velmi baví, a doufám, že se jí budu moci ješte dlouho věnovat a být oddílu prospěšný. A je jedno, jestli je to 2. liga mužů nebo krajský přebor žákyň.

Vesy