Články ze zápasů

Kerhartice - Žďár 2:3 (21,23,-22,-23,-12) a 2:3 (21,-11,22,-17,-10) 18.11.2013 | Zápasy

Sobotní sychravé ráno nás čekal výlet na palubovku borců z Kerhartic a postavení v tabulce nás stavělo do role favoritů. Zisk plného počtu bodů tak neměl být nikterak složitý, teoreticky. Ovšem kdo bedlivě sleduje naši pouť druhou ligou, jistě ví, že venkovní zápasy se tradičně nedaří a příliš bodů nevozíme. Sestava byla znovu ochuzena o léčícího se Huga, zraněného Fildu a pracujícího Zombu. Tentokrát nikdo nezaspal, a ač byla doprava logisticky složitější, všichni jsme nakonec dorazili na to správné místo, na Duklu v Dukelské v Ústí nad Orlicí.

Do prvního zápasu jsme nastoupili s Moukou na nahrávce, Mírou a Kadlíkem na smeči, blok obstarali Michal s Davidem, Troji na kladivu a Peťa na liberu. Naskočit do hry byli připraveni Ťupík, Číra, Chlády a Kubajz.
První čtyři sety probíhaly takřka jako přes kopírák. Oba týmy se drželi hesla: „každý chvilku tahá pilku“ a střídali se ve 4-5ti bodových sériích. Nutno přiznat, že tyto série byly do značné míry tvořeny chybami hráčů, než jejich volejbalovým umem. Domácí hráli převážně po kůlech, kde se jim dařilo všelijak chodit okolo, skrz a přes naše bloky a děravou obranu. Ovšem spousta jejich servisů končila pod nebo v síti. Jak již bylo předestřeno, my jsme hořeli v poli, vázla komunikace a spousta smečí končila na rukou domácích odbíjenkářů. Všichni smečaři se pravidelně na hřišti točili, ale ani jeden nemohl najít správný rytmus a déle si držet stabilní výkonnost. Do rozhodující zkrácené sady jsme zmobilizovali síly, našli ztracený um a od prvních výměn diktovali tempo hry. Bodíky přibývaly převážně na naší straně a při druhém timu domácích (4:10) jsme měli již luxuní náskok. Trochu jsme se uspokojili, ale set a extra bod do tabulky jsme si už „pohlídali“.

Druhý zápas jsme rozehráli s Moukou na nahrávce, Mírou a Kadlíkem na smeči, Michalem a Davčou na bloku, Ťupík na kladivu a Peťa v pozici libera. Kdo s novým zápasem čekal líbivější sport, musel být zklamán. Obě družstva pokračovala v matných výkonech a kupila chybu za chybou. Domácí byli v útoku krapet úspěšnější, což jim přineslo zisk první sady. I druhý set byl do prvního technického timu vyrovnaný. Poté se ovšem po několika zápasech probudil náš hráč č.5 a hvězdnou otočkou u sítě a na podání zařídil odskočení až na 21:9. V těchto chvílích jsme konečně fungovali jako dobře sladěný stroj a jasně získali druhý set. Ve třetí sadě se ale vše vrátilo do zajetých kolejí a oba týmy se opět střídaly v produkování sérií vlastních chyb. Na prvním bloku se protočili David, Kadlík, Chlády. Na smeči Ťupík, Míra, Kubajz, Kadlík a Troji. Správné složení se ale najít nepodařilo a rázem byli k vítězství blíže domácí. Se sestavou na čtvrtý set si dal Vesy na čas a vyplatilo se. Na první blok šel Chlády, na prdu David s Čírou a na kladivo Ťupík. Domácí začali působit unaveně, naopak naše čerstvé mládí na kůlech začalo spolehlivě bodovat. K tomu jsme přidali úspěšné série na servisu (Číra, Michal) a podstatně zlepšili i obranu. Od počátku jsme se dostali do vedení a to do konce setu už jen navyšovali. Pohodu ze čtvrté sady jsme si přenesli i do tiebreaku a od prvních výměn jsme si udržovali 3-4 bodové vedení. Číra skládal jeden balon do písku za druhým, a když se konečně z handy po lajně trefil i Ťupík, bylo rozhodnuto.

Po dlouhé době jsme vyhráli oba venkovní zápasy, ale naplno se bodovat nepodařilo. A protože Hrotovice doma proti Dvoru Králové opět získaly plný počet bodů, naše ztráta narostla na sedm bodů. Teď nás čeká týdenní pauza a 30.listopadu v derby Vysočiny přivítáme právě lídra 2.ligy z Hrotovic. Věříme, že společnými silami nějaký ten bod uhrajeme. Všichni jste srdečně zváni!

Pár postřehů nakonec:
Lékorky a kakao nejdou dohromady!

Jed zkratkou znamená dorazit později a na jiné místo, ale ono to Ťupíkovi jednou vyjde.

Nadšení z nalezení komplexního blokaře rychle opadlo. Ukázalo se, že umění podat a zablokovat, se prostě vylučují.