Články ze zápasů

Kadetky po výhrách v Pelhřimově potvrdily 1. místo po polovině soutěže 28.11.2015 | Zápasy

Kadetky mají jako první z družstev Žďárské mašiny odehranou polovinu soutěže a dosud nepoznaly hořkost porážky. V sobotu 28. listopadu se utkaly v přímém souboji v Pelhřimově s domácím týmem, a protože také domácí všechna svá utkání zatím vyhrávali, jednalo se o přímý souboj o vedení v tabulce.

Tým Pelhřimova známe již z loňské sezony, není to příjemný soupeř, protože nehraje klasický volejbal jako my, ale svou hru má založenou na velmi dobrém poli a neustálém vracení míčů soupeři a čekání na jeho chybu (pro zasvěcené: systém Radostín). S takovým týmem se hraje velmi špatně, pokud jej "neumlátíte", tak se od něj míče vracejí stále dokola zpět. Nám trvalo celý první zápas, než jsme si na tento styl hry zvykli.

K utkání jel kompletní tým všech 12 hráček, nastoupili jsme v sestavě s Kájou na náhře, na liberu Klára, smeč Barča a Verča, účko Anička a blok Romča a Áďa. Do hry zasáhla také Eliška, která velmi dobře zvládla roli střídající hráčky a pomohla týmu v nejtěžších chvílích, kdy se hráčkám ze základní sestavy nedařilo. První utkání nám úplně nevyšlo, nedařilo se nám, svazovala nás nervozita, protože jsme věděli, že jde o první místo a také jsme se srovnávali s hrou soupeře a hlasitými domácími diváky. První set jsme prohráli až v koncovce 23:25, nedařil se nám útok ani podání, tedy naše tradiční silné zbraně. Spíše jsme se přizpůsobili hře soupeře a nedokázali jsme si poradit s jeho nestandardním pojetím, kde míče padaly všude jinde než do klasického postavení. Ve 2. a 3. setu jsme zabrali a rázem to bylo 2:1 po výsledcích 25:16 a 25:18. Nástup do 4. setu byl ale děsivý, prohrávali jsme 0:5 a pak 9:14, zvedli jsme se a srovnali na 16:16, ale pak nás série našich nevynucených chyb poslala do 5. setu po prohře 25:19. Tiebreak byl už ale zcela v naší režii, probudily se smečařky a po dobrém výkonu jsme vyhráli 15:8 a celkově 3:2.

Druhý zápas nebyl vůbec jednoznačný, i když jsme ho vyhráli 3:0. Domácí diváci si přinesli řehtačky, vuvuzely a další nástroje, aby pomohli svému týmu, takže rachot v tělocvičně byl veliký, protože ani my jsme se nedali a hlasitě svůj tým z lavičky povzbuzovali. V každém ze tří setu jsme měli vždy velmi špatný začátek, ale pokaždé jsme se dokázali vyburcovat a silou vůle set získat, byť to už někdy vypadalo dost beznadějně. Ve 2. setu jsme prohrávali dokonce už 0:7 a 12:17, přesto jsme jej urvali v poměru 27:25. A toho si jako trenér cením nejvíc, že i když se nám nedařilo, porvali jsme se s tím a dokázali jsme zabrat a po bodu smazat náskok soupeře a v koncovce jej přehrát. Koncovku totoho 2. setu zakončila Anička dvěma krásnými smečemi, přestože do té doby se jí moc nedařilo. Prostě jako vždycky: v pravý čas tým podržela. Aby toto nebylo dost, tak ve 3. setu jsme soupeře nechali vést dokonce 3:13!!! Pak jsme ale opět dokázali zamakat a postupně nejen smazat soupeřům náskok, ale také uhrát koncovku 25:22. V tomto utkání jsme se prostě ukázali jako mistryně obratů, což je fajn, ale pro mě jako trenéra to bylo často na hranici infarktu...

Výhry 3:2 (23:25, 25:16, 25:18, 19:25, 15:8) a 3:0 (25:18, 27:25, 25:22) nám zajistily nejen 5 bodů (soupeři jen jeden), ale také jsme si pojistili pomyslný titul vítěze podzimní části. Ověřili jsme si, že ještě neumíme hrát vypjaté zápasy a jejich důležitost nás dost svazuje. Ale dokázali jsme se s tím porvat a nakonec to přineslo výsledek. Nebyl to žádný pěkný volejbal, místy to byla spíše "plácaná", ale to se odvíjí také od soupeře a my víme, že tento soupeř a jeho herní styl nám fakt nesedí. I proto je velmi dobré, že jsme dokázali oba zápasy vyhrát. Bolelo to, nebylo to jednoduché, stálo nás to spoustu snahy a i trochu slz, ale je to tam :-)

Nyní budeme muset dobré výsledky z podzimní části potvrdit na jaře. Pak teprve se uvidí, jak budeme letošní sezonu hodnotit. Dovolím si ale říct, že bychom promarnili obrovskou šanci, která už se dlouho nemusí naskytnout, kdybychom letos skončili na jiné než zlaté pozici. Nemám rád silná slova a předčasné závěry, ale vzhledem k tomu, co umíme, je to zcela reálné. Jen nesmíme usnout na vavřínech :-) První jarní prověrka bude 9.ledna na palubovce Bedřichova.