Články z turnajů

Kadetky sbíraly zkušenosti na turnaji žen 01.02.2016 | Turnaje

O víkendu většina družstev čerpala volno herní přestávky, ale kadetky nezahálely a v rámci přípravy na další část soutěže absolvovaly turnaj v Bystřici. Jednalo se o turnaj žen, takže naším cílem bylo vyzkoušet si zase trochu jiný volejbal než ten, na který jsme zvyklí. Měření sil se staršími a mnohem zkušenějšími soupeři je totiž k nezaplacení a nedá se nijak jinak natrénovat.

Turnaje se účastnilo celkem 11 družstev a my. Těchto 12 týmů bylo rozděleno do 3 skupin, kde se utkal každý s každým na 2 hrané sety. Nevěděli jsme, co od soupeřů můžeme čekat, a hlavně jsme byli zvědaví, jak se nám bude dařit při měření sil s dospělými.

Do prvního utkání jsme vstoupili výborně, soupeř hrál dobrý volejbal, který nám seděl, atak jsme si s ním dokázali poradit poměrem 2:0. Jak se nakonec ukázalo, byl to nejlepší soupeř, náš nejlepší výkon, ale zároveň naše labutí píseň ve skupině. Již ve 2. zápase se ukázalo, jak odlišný je volejbal dospělých. Soupeř nehrál volejbal, ale „odbíjenou“, nestandardní údery, které se nedaly předvídat, padaly do našeho pole jako hrušky. My máme zacvičený nějaký systém, který skvěle funguje v normálním volejbalu, ale zde byl zcela bezzubý a my jsme jej nedokázali změnit a přizpůsobit jej hře soupeře. Přestože jsme se snažili, soupeř vracel naše míče tak dlouho, až jsme je zkazili sami, nebo nám sázel míče do míst, kam normálně nepadají. Cenná zkušenost nás stála porážku 0:2 a naše situace ve skupině se komplikovala. Poslední zápas ve skupině byl z naší strany nejbojovnější, ale tentokrát jsme si vybrali i trochu smůly. První set jsme prohráli až v koncovce, ve druhém jsme za stavu 19:19 (sety vždy končily 20. bodem) pouštěli podání soupeře, které vypadalo, že jasně letí do autu, ale skončilo naprosto přesně na čáře… Takže 2. porážka a protože naši soupeři ve skupině si vzájemně posbíraly body, skončili jsme na čtvrté a čekala nás skupina o 9. místo.

V této skupině jsme jen těžko hledali motivaci a podle toho vypadal náš výkon. Hrálo se jim jen na 1 set do 25 bodů a všechna 3 utkání byla jako přes kopírák. Nejprve náš bezkrevný výkon, špatné podání a přihrávka, minimální snaha v poli a zasloužené vedení soupeře. V závěru jsme pak zmobilizovali fyzické a hlavně morální síly, dokázali konečně pořádně zabrat a utkání vyhrát. Nutno říct, že to bylo třeba i ze stavu 21:24 a přesto jsme to dokázali otočit. Jsem přesvědčen, že kdybychom celé utkání hráli jako poslední 4 míče, soupeř by odcházel tak maximálně s 10 body. Ale to jsou kdyby…

Takže suma sumárum - odehráli jsme celkem 6 utkání, z toho jsme 4 zápasy vyhráli a jen 2 jsme prohráli. Ukázalo se to, co jsme už několikrát zažili v naší soutěži: hrajeme dle soupeře. Když je dobrý soupeř, makáme a hrajeme skvěle, když je horší, přizpůsobíme se plácané a nejsme to vůbec my. Po prvním odehraném utkání jsem si říkal, že to půjde, že budeme na bedně, ale druhé utkání nás vrátilo do reality, nejslabší tým skupiny nás uplácal. Na tohle zatím reagovat neumíme a upřímně řečeno, ani se nebudeme učit hrát tuto plácanou. Naopak, my musíme soupeři vnutit naši hru a roznést ho na kopytech, plácání nechat jemu a hrát náš volejbal. Náš volejbal = kvalitní podání, dobrý příjem, tvrdý útok a dobrá obrana na síti i v poli. Umíme to, ale jen proti soupeři, který hraje také volejbal, jakmile si myslíme, že je soupeř slabší než my, podvědomě se mu přizpůsobíme.

Cenná zkušenost!!! Bolelo to, mrzelo to, ale bylo to třeba, přesně to odhalilo naše největší slabiny. Pozitivem je, že jsme odehráli 6 zápasů a nakonec s pozitivní bilancí. Skupina o umístění už byl morální očistec, ale cením si toho, že jsme vždy nakonec dokázali zápas vyhrát a i přes zdánlivě nehratelný stav jsme to ubojovali. Uvidíme, jak tuto zkušenost využijeme v soutěži :-)

Fotky k článku