Články ze zápasů

Juniorky získaly doma s Pardubicemi jednu výhru 26.11.2023 | Zápasy

V neděli 26. listopadu se juniorky doma utkaly v souboji 2 posledních týmů tabulky 2. ligy s Pardubicemi. V Pardubicích dokázaly jeden zápas vyhrát a chtěly to v domácí odvětě minimálně zopakovat. Komentář napsal trenér Pavel Veselý.

Zranění našich hráček bohužel neberou konce, v týdnu se na tréninku zranila Marťa Veverková, takže zůstalo 7 hráček, a to včetně Barči Boháčkové, která pořád hraje s výronem v kotníku. Ze starších žákyň nám šla opět pomoci pouze Verča Kočíková, za což jí patří velký dík, takže konečná sestava na tento zápas se ustálila na 8 hráčkách.

Do prvního zápasu jsme vstoupili velmi vlažně a opět jsme dělali veliké množství nevynucených chyb, které pramenily ze špatné komunikace hráček. Kvůli problémům se sestavou jsme zvolili systém hry na 2 nahravačky, ale problém se ukázal hlavně na útoku, kde jsme nedokázaly bodovat a naopak kazili, co se dalo. Soupeř tak snadno získal úvodní set poměrem 25:12. Po důrazné domluvě jsme vstoupili do 2. setu a mnohem lépe jsme komunikovali, zlepšilo se podání i útok. Odměnou za zlepšený výkon nám byla výhra jak ve 2. setu 25:18, tak i v setu třetím (25:19). Po vedení 2:1 jsem hráčkám zcela jasně zdůraznil, že nyní musejí zabrat o to víc a že nesmějí nechat soupeřky zvednout. Bohužel si to nevzaly k srdci a nulová komunikace a spousta chyb pomohla soupeři k vedení 10:1. Po následném tajmu a vysvětlení, že takto to fakt nejde, jsme zabrali a hru vyrovnali, ale soupeř si svůj velký náskok pohlídal, získal 4. set výsledkem 25:20 a srovnal na 2:2. Tiebreak jsme začali dobře a vedli 10:2. Pak ale opět zcela nepochopitelně přestaly hráčky komunikovat, čekaly, kdo jiný míč zahraje a soupeř mohutně dotahoval. Naštěstí náš náskok byl tak velký, že to nakonec stačilo a s velkými obavami o výsledek jsme nakonec získali poslední set poměrem 15:11 a celý zápas vyhráli 3:2. Výhra a 2 body byly fajn, ale předvedený výkon a hlavně nepochopitelné polevení v důležitých chvílích bylo mnou hráčkám jasně vytknuto a snažil jsem se jim opět vysvětlit, že takto se k zápasům prostě přistupovat nedá. Hráčky ale asi neposlouchaly, protože ve 2. utkání se to bohužel projevilo opět a v mnohem větším rozsahu.

První set druhého utkání jsme prohráli vlastními chybami v koncovce 26:24, i když jsme už vedli 21:17... Druhý set jsme i přes obrovské množství chyb vyhráli 26:24 my. A pak volejbal skončil a už se z naší strany jen čekalo na konec. Hrál se “antivolejbal” na úrovní spodku krajského přeboru z obou stran a soupeř, který udělal méně chyb a chtěl mnohem více vyhrát, nakonec zvítězil v dalších setech 25:10 a 25:18 a celkově 3:1.

K druhému utkání se mi jen velmi těžko hledají vhodná slova, protože předvedený výkon (zejména v posledních 2 setech) byl totální propadák. To, co jsem hráčkám vytýkal v průběhu celého prvního utkání v každém oddechovém čase i mezi jednotlivými sety, se objevilo opět a ještě ve větším rozsahu. Mnohokrát jsem opakoval, že je třeba spolu komunikovat, říkal, kam mají smečaři zalívat apod. Ale asi úplně zybtečně, nikdo to nedělal. Nedokážeme udržet pozornost, nekomunikujeme spolu v poli ani na síti a necháváme spadnout do pole bez jakéhokoli našeho pohybu lehké míče zadarmo, které běžně musejí sebrat i mladší žákyně. Soupeř se ani nemusel moc snažit, my jsme udělali v každém setu tolik absolutně zbytečných chyb, že se prostě vyhrát nedalo. Nechceme anebo nedokážeme udělat to, na čem se domluvíme, nikdo z hráček není schopen ani ochoten vzít na sebe odpovědnost a zcela pasivně čekáme, že míče zahraje někdo další, případně že to asi půjde tak nějak samo. S tímto přístupem a bez snahy cokoli změnit se jakýkoli kolektivní sport prostě dělat nedá. A volejbal už vůbec ne...

Sestava:
Áňa a Verča náhra, Lucka, Isa a Barča P. blok, Jolča a Barča B. smeč, Kiki libero

Výsledek:
TJ Žďár nad Sázavou - Sokol Pardubice 3:2 (-12,19,18,-20,11) a 1:3 (-24,24,-10,-18)