Články ze zápasů

Juniorky vezou po matném výkonu ze Štoků pouze 4 body 30.11.2015 | Zápasy

Komentář k nevydařenému utkání juniorek, které odehrály v neděli 29. listopadu ve Štokách.

Jednou jsi dole, jednou nahoře. Po skvělém výkonu v posledním domácím utkání proti KCTM Vysočiny, které jsme obrali o 4 body, jsme jeli na palubovku Štoků. Podle postavení obou týmů v tabulce to měla být naše jednoznačná záležitost, ale opak byl pravdou. Opět se ukázalo, že ženský volejbal je totálně nevyzpytatelný a že papírové předpoklady často nevycházejí.

Sokol Štoky - TJ Žďár nad Sázavou 3:2 (20,-16,17,-12,9) a 0:3 (-16,-18,-16)

Jen pro připomenutí: tým juniorek je tvořen převážně kadetkami, které hrají v sobotu svoji soutěž. Měli jsme tedy v nohách sobotní maraton s Pelhřimovem, kde jsme si 2 výhrami zajistili podzimní prvenství v soutěži. Těch 8 odehraných setů v Pelhřimově ale bylo na některých našich hráčkách znát, což ale není omluva pro podaný výkon. Kromě únavy jsme si ještě prostě vybrali „den blbec“, který sem tam potká každé družstvo. Možná jsme soupeře i trochu podcenili, těžko říct, ale zcela určitě nám neseděl jeho herní styl (přehrej míč jakokoli k soupeři a dělej to tak dlouho, až to sám zkazí). Soupeř prakticky neútočil, jen přehrával míče či zalíval a my jsme se tomuto pojetí bohužel přizpůsobili. Výsledkem byla opravdu neskutečná „čunča“, za kterou by se neměly vůbec dávat volejbalové body. Soupeř bojoval, vybíral neskutečné míče v poli, byť často na míle daleko za hranicí čistoty pravidel hry, ale dařilo se mu míče vracet k nám. Nás tento herní styl dokonale uspal a nemohli jsme nalézt zbraň, jak to změnit, nepomáhaly oddechové časy, ani střídání, nenašel se nikdo, kdo by tým zevnitř vyhecoval a dokázal jej probudit z letargie. Začala pracovat hlava - nedařilo se a čím víc jsme se snažili, tím horší to bylo, kupili jsme chybu na chybu a začali jsme se bát cokoli udělat, abychom neudělali další chybu, což ale naopak nutně plodilo spoustu chyb dalších... Tento začarovaný kruh nás dostal až na samé dno volejbalového sebevědomí. Netřeba se v tom dále pitvat, hráli jsme hrozně a nadšeně bojující soupeř hlasitě podporovaný diváky dokázal na náš úkor získat první letošní 2 body. Prohra 2:3 nás dost mrzela (jsou to zcela zbytečně ztracené body), ale mnohem horší byl náš výkon, kdy jsme často vypadali, jako kdybychom se na hřišti viděli poprvé...

Bylo však třeba rychle zapomenout na to, co bylo a zvednout se, protože náš čekal ještě druhý zápas. Holky si to v šatně mezi sebou samy vyříkaly (nebyl jsem u toho, své jsem jim řekl už před tím při zápase a hned po jeho konci), nasadili jsme i některé týmové duchovní prvky (vyznáváme volejbalismus) a šli jsme na to. Upřímně řečeno, i když jsme se snažili, bylo to hrozné, ale vůlí a zlepšeným výkonem jsme to dokázali za necelou hodinku ubojovat na 3:0 (16,18,16). Do hry zasáhlo všech 10 hráček, ale chválit tentokrát opravdu není koho. Týmu chyběl tahoun, tradiční opory bojovaly spíše samy se sebou než se soupeřem. I přes vše negativní, co jsem napsal výše, si ale vážím toho, že jsme 2. zápas dokázali vyhrát, protože naše psychika dostala tentokrát pěkně na zadek. Ale i o tom je sport, musíme se naučit zvládat zápasy i tehdy, když se nic nedaří. Jinak všechny 3 zápasy, které jsme dosud prohráli, jsme prohráli až v tiebreaku, což není zase tak špatná vizitka. Tento víkend byl asi opravdu nějaký divný, příkladem toho jsme nejen my, ale třeba také extraligové volejbalistky Frýdku-Místku, které odehrály s Brnem 4 vyrovnané sety, aby pak za stavu 2:2 v tiebreaku dostaly 1:15. To my jsme v porovnání s tímto výkonem (a to prosím hovoříme o extralize dospělých žen!!!) dopadli ještě docela dobře :-)

Řekl jsem po 1. zápase, že horší už to být nemůže, a pevně doufám, že s dalším soupeřem se náš výkon rapidně zvedne. Snad jsme si to opravdu podvědomě schovali na poslední zápas 1. poloviny soutěže, který odehrajeme v neděli 13. prosince doma s Humpolcem. Bude to přímý souboj o 2. místo tabulky (soupeř je o jediný bod před námi) a věřím, že doma před našimi diváky předvedeme kvalitní výkon, za který se tentokrát nebudeme muset stydět. Pak se zase dostaneme tam, kam patříme, tedy nahoru, a to nejen tabulkově, ale hlavně volejbalově :-)

Fotky k článku