Články ze zápasů

Juniorky poznaly letos porážku poprvé až kvalifikaci o 1. ligu 11.04.2017 | Zápasy

Juniorky odehrály v Turnově kvalifikaci o 1. ligu a obsadily první nepostupové místo s bilancí zápasů 2:2 Oba soupeře hrající letos 1. ligu porazily bez ztráty setu 3:0, ale poprvé v letošní sezoně poznaly, jak chutná porážka, protože prohrály jen s týmy, jejichž hráčky hrají extraligu (ČB) nebo letos hrály o extraligu kvalifikaci (Lanškroun) a ty proste byly lepší.

Prohrát za celou sezonu pouhé 2 zápasy a ještě s takovými celky - rozhodně se holky nemají za co stydět, udělaly letos Žďárské volejbalové mašině velmi dobrou reklamu.

Komentář ke kvalifikaci tentokrát napsala kapitánka Míša Janovská, libero Klára Mokričková a asistentka trenéra Edita Hájková.


Komentář kapitánky Míši:

Do Turnova jsme se jely utkat o 1. ligu juniorek, cíl byl jasný – předvést kvalitní volejbal a udělat maximum pro postup. Proti domácím jsme nastoupily plné energie a s chutí vyhrát. Výhra v koncovce v prvním setu nám dodala sebevědomí a pevně jsme věřily, že v tomto zápase lze zvítězit. To se také po skvělém vyhecovaném výkonu povedlo. Získaly jsme tak první 3 body do tabulky.

Při poměřování sil s Českými Budějovicemi jsme působily poněkud zakřiknutě. Soupeřky nás převyšovaly výškově i herně a my jsme nebyly téměř schopné klást odpor a soupeře potrápit. Podlehly jsme tedy 3:0.

Před zápasem proti Lanškrounu proběhla taktická příprava, ale ta nám nepomohla, jelikož jsme udělaly spoustu nevynucených chyb a vyrovnaný soupeř nás snadno přehrál. Na všech byla znatelná únava z předchozího dne a nebyla síla zvrátit nepříznivý průběh zápasu.
Proti Poličce jsme nastoupily jako favoriti, hrály jsme ale na půl plynu, tak jsme si první set musely vybojovat v koncovce. V dalších dvou jsme ale zabraly, vyzkoušely různé herní kombinace, prostřídaly všechny hráčky z lavičky a s přehledem nad Poličkou zvítězily.

Byly jsme zklamané, jelikož jsme skončily na třetím tedy nepostupovém místě, ale podařilo se nám předvést kvalitní hru a celý víkend jsme si všichni včetně trenérů a fanoušků opravdu užili.


Komentář Kláry:

Na kvalifikaci juniorek jsme se všichni včetně fanoušků moc těšili. Nemohli jsme se dočkat, až se ukážeme na turnovské palubovce. Cesta ubíhala rychle a užívali jsme si předkvalifikační atmosféru. Náš cíl byl si kvalifikaci hlavně užít, předvést parádní volejbal, a kdyby se nám podařilo postoupit do 1. ligy, nikdo by se nezlobil :-(

Náš první zápas se uskutečnil hned jako první proti domácímu týmu z Turnova. Nastoupily jsme v trochu netradiční základní sestavě než doposud. Kája-náhra, Anička- účko, já- libero, Míša, Gabča- blok, Eliška F., Domča – smeč. Do 1. setu jsme vstoupily velmi koncentrované a chtěly jsme ho vyhrát. Všechny herní činnosti se nám dařily hlavně podání. Byly jsme odvážné a štěstí stálo na naší straně a to nám pomohlo 1. set urvat v koncovce. Další dva sety probíhaly v podobném stylu, ale navíc jsme už udržovaly bodový náskok. První zápas skončil 3:0 v náš prospěch. Naši fanoušci byli skvělí, povzbuzovali a hnali nás k lepšímu výkonu. Byli jsme nadšení z naší první výhry v kvalifikaci.

Druhý zápas byl proti Českým Budějovicím. Nastoupily jsme ve stejné sestavě. Soupeřky byly vyšší a hned první jejich smeč nás vyvedla trochu z míry. Nedařilo se nám přihrát a poté ani složit míč soupeři do pole. Za stavu 0:14 nám šly na hřiště pomoc Barča a Verča . Stav se trochu vylepšil, ale už jsme neměly síly stav zvrátit. Do druhého setu jsme nastoupily v sestavě, jak jsme skončily. Do hry poté nastoupila Terka, která během pár míčů zvládla zablokovat, skvěle zasmečovat a navíc si zranit palec. Soupeřky jsme tlačily podáním a také se holkám dařily smeče. České Budějovice jsme trápily, ale bohužel nás přehrály jejich hrou. Set jsme prohrály stavem 22:25. Třetí set jsme prohrály, ale z odehraného zápasu jsme měly velmi dobrý pocit.
V neděli nás čekal klíčový zápas proti Lanškrounu. Stanovily jsme si taktiku jak hrát. Nastoupily jsme opět v sestavě jako proti Turnovu. Nedokázaly jsme se dostat do hry a složit míč soupeři na zem. Dostaly se do hry Barča a Verča. S Lanškrounem jsme hrály velmi vyrovnaný volejbal, ale na zkušený tým jsme nestačily.

V posledním zápase jsme se utkaly s Poličkou. Tento poslední zápas jsme si chtěly užít jako tým. Vše se nám dařilo a soupeři jsme nedávaly velkou šanci nás porazit. Do hry se také dostala Niky, která se předvedla ve velmi dobré formě. Také se do hry zapojila Eliška J., která se také nenechala zahanbit a ukázala, co v ní je.

Tuto kvalifikaci si myslím, že jsme si všichni velmi užili. Jsme velmi dobrá parta, navzájem jsme se podporovaly a povzbuzovaly. Řekla bych, že náš tým měl největší podporu od fanoušků a moc jim za to děkujeme. Naši fanoušci jsou nejlepší ;)


Komentář Edity Hájkové:

Prožili jsme krásný sportovní víkend. Děkuji Pavlovi za pevné nervy, holkám za jejich snahu, ale jedno z největších díků patří rodičům, kteří obětovali svůj čas, sílu a jejich divoké fandění a povzbuzování pomohlo nejednou zvrátit nemile se vyvíjející stav. Vytvářeli pro herní kombinace na palubovce hudbu. Byl to orchestr, pod jehož taktovkou se tvořily akce hodné 1. ligy. Ta se nám bohužel nepodařila získat, ale byla to výborná zkušenost pro děvčata z juniorky, protože ty si kvalitních zápasů v letošní sezoně neužily. Sbíraly jedno vítězství za druhým, protože herně převyšovaly ostatní týmy z kraje.

Všechny 4 zápasy zvládla odehrát na bloku Gabča, která s holkama dlouho nehrála a ani netrénovala pro zranění ramene. Míša J. (kapitánka) měla taky výluku v trénování, protože byla na operaci slepého střeva. I přesto holky našly společnou řeč s nahrávačkou Kájou a odvedly dobrou práci. Do hry byly zapojeny i kadetky Terka, Eliška F., Bára, Verča a v závěru i Niky, které měly zkušenosti s hrou v první lize z minulého roku. Po celou dobu nás na liberu reprezentovala Klárka (přiřkla bych jí příjmení Úžasná).

Pokud bych měla ohodnotit zápasy, tak nejlepší byl s Českými Budějovicemi. Byl to živelný boj mezi Davidem a Goliášem. Děvčata z ČB markantně převyšovala naše holky, čemuž přisuzuji vyšší rozdíl ve výsledku prvního setu (prostě se podělaly a trvalo jim chvíli, než si uvědomily, že i o čtvrt metru vyšší smečařka s výškou 190 cm a ránou jako z děla se dá zablokovat.). Za každý bod jsme se dokázaly dvojnásobně radovat a na hřišti to jen sršelo energií. Prohrálo se se ctí a s důstojným počtem míčů.

Jedinou stinnou stránkou bylo zranění Terky H. na bloku. Možná přemíra snahy, která nebývá u Terezky častá, protože jí v hledišti tentokrát fandilo 7 členů z její rodiny.

Všechno, co jsme prožili, hodnotím spíše pozitivně, i když výsledek nedopadl podle našich představ. Spokojení jsme vždy, když jsou spokojené holky, protože pro ně to všechno děláme.

Fotky k článku