Články ze zápasů

Junioři naposledy v domácím prostředí 27.01.2016 | Zápasy

Komentář k domácímu turnaji napsal nahrávač Václav Parcl a hodnocení připojil také trenér Zbyněk Kalina.

V neděli 24.1.2016 jsme sehráli v tělocvičně ZŠ Palachova sedmý a pro nás poslední domácí turnaj v letošním ročníku KP Vysočiny. Poslední turnaj před Vánocemi v Třebíči se nám vůbec nepovedl, a tak jsme v měsíční pauze od mistrovských zápasů pilně trénovali a snažili se zapracovat na našich chybách. Skoro již tradičně jsme se ani v domácím prostředí neslezli všichni, jelikož nám tentokrát chyběli Pepa, Láďa, Gregy a z nepochopitelných důvodů opět Luky. Ale ani tato ztráta nám nebrala touhu získat doma co nejvíce bodů a hlavně předvést výkon, který by se naším fanouškům mohl líbit a za který bychom se nemuseli stydět.

Do prvního zápasu s Třebíčí jsme vstoupili velmi špatně, přestože jsme měli dostatek času na rozcvičení, jelikož soupeř dorazil se zpožděním. Třebíč nám rychle utekla na sedmibodový rozdíl a to i díky našim zbytečným chybám. Po našich dvou timeoutech se hra celkem vyrovnala, ale stále jsme se nemohli dostat do úplného kontaktu, který by znamenal nějaké drama v koncovce. Ačkoliv jsme se díky několika dobrým střídáním na podání k vyrovnání přiblížili, sedmibodové manko jsme nakonec nestáhli a první sadu jsme prohráli 21:25. Druhý set ve stejné sestavě začal podobně jako ten první. Soupeři se znovu podařilo bodově odskočit, ale ne už tak výrazně. Pestrým a zrychleným útokem jsme ale dokázali soupeře zatlačit, postupně hru vyrovnali a výsledkem byl získaný set bez nějakých nervů v koncovce 25:18. Do tiebreaku jsme šli s tím, že chceme vyhrát alespoň za dva body a to se nám také po slušném výkonu podařilo.

Ve druhém zápase jsme narazili na vedoucí tým soutěže Jiskru Havlíčkův Brod. Opět se nám nepovedlo zachytit začátek a od úvodu setu jsme bodově ztráceli. Bojovali jsme, ale ani to nám k zisku prvního setu nepomohlo. Vždy, když jsme H. Brod dotáhli, udělali jsme několik naprosto zbytečných chyb, díky kterým jsme nakonec po boji první set prohráli 23:25. Druhý set pro nás nezačal vůbec špatně, ale při snadném vedení se dostavilo lehké uspokojení a několika nepochopitelnými minelami jsme H. Brodu zase dopomohli k vyrovnání stavu. Při timeoutu jsme si řekli, že nemáme co ztratit, že zkusíme zrychlit hru, přestaneme kazit a zabojujeme o tiebreak. Začali jsme opravdu bojovat o každý míč, začalo se dařit konečně na útoku i v obraně a najednou jsme Brod začali přehrávat. Výsledkem byl jasně vyhraný druhý set v poměru 25:19. V úvodu tiebreaku se nám nedařilo navázat na předešlý výkon a chvílemi to díky našim chybám vypadalo, že to bude jasná záležitost pro soupeře. Ani po dvou timeoutech se náš výkon příliš nezlepšil, zkusili jsme tedy ještě vystřídat nahrávače, ale ani to příliš nepomohlo. Až za stavu 9:14 se nám povedlo po dvou esech Kuby udělat skvělou bodovou šňůru vyrovnali jsme na 14:14. Až za tohoto stavu se soupeři konečně podařilo razantním útokem získat šestý matchball. Ten se nám po nepříliš dobrém příjmu a následně špatně vyřešeném útoku odvrátit už nepovedlo, ale přesto jsme však odcházeli poraženi se vztyčenou hlavou.

V posledním zápase nás čekal náš největší rival z Jihlavy, který se však v poslední době začal trápit. Šli jsme do utkání s tím, že chceme vyhrát za tři body. Do zápasu jsme vstoupili se změnou na náhře, když unaveného Dana vystřídal Vašek. Nutno říci, že Vaškovi tentokrát přijímající hráči mnohem více pomohli přesným příjmem, díky kterému se najednou mnohem častěji nabízela možnost útočit ze středu či rychlejšími akcemi z kůlu. Smečaři to měli najednou o mnoho lehčí, když proti nim stál buď nekompaktní dvojblok, nebo často i jednoblok. Zápas jsme po velmi dobrém výkonu všech hráčů zvládli celkem s přehledem 2:0 (25:20, 25:18), i když rivalové z Jihlavy k tomu mají na Facebooku trochu jiný komentář, který nemá smysl více komentovat. I v tomto zápase jsme si však neodpustili pár hluchých okamžiků a taktických chyb, kterých se nemůžeme stále vyvarovat a soupeřům tím velmi lacino rozšiřujeme bodový zisk.

Na domácí palubovce jsme ukázali, že jsme do volejbalu zapálení, že nás baví a že když chceme, hrát ho umíme. Sehráli jsme několik pěkných akcí, ať už z hlavního kůlu, z handy, ze středu nebo z pipu. Pořád však máme na čem pracovat. Nedaří se nám vstupy do zápasů a také se nám stále nedaří hrát soustředěně celý zápas. Rozhodně ale máme na čem stavět. Před dalším turnajem zase zamakáme a pokusíme se urvat opět co nejvíce bodů, které by nám splnily náš předsezónní cíl, a to 2. místo. Bude to velký boj, hned čtyři týmy si na něj dělají ambice, ale pokud naše hra bude mít stoupající tendenci, máme šanci ho vyválčit právě my.

Komentář trenéra:
Po delší době jsme zase předvedli, že volejbal hrát umíme (v některých okamžicích opravdu i pohledný) a to dokonce i v domácím prostředí. Spokojenost je s bodovým ziskem i s předvedenou hrou, přístupem a bojovností všech hráčů, i když prohraný třetí set s H. Brodem mrzí ještě o to víc, když pak broďáci v posledním zápase jednoznačně prohráli s Třebíčí.
Jen si teď tak říkám, pokud by jsme takové výkony předváděli na všech turnajích KP, o kolik bodů více jsme mohli mít a jaké místo v tabulce by nám teď patřilo … ?