Články ze zápasů

Dvě těžce vydřené výhry mužů „A“ nad první Chocní s unikátním dramatem na závěr 2. zápasu 05.11.2017 | Zápasy

Komentář k dvěma dramatickým utkáním mužů s Chocní napsal trenér Petr Podhrázký.

V sobotu dne 4. 11. 2017 odehrálo družstvo mužů svůj další zápas v 2. lize. V 5. hracím víkendu letošního programu přivítalo v domácí hale Na Bouchalkách vedoucí celek soutěže, tým VK Choceň. V pozoruhodně vyrovnané tabulce se po 8 vyrovnaných kolech náš dnešní soupeř nacházel na 1. místě a my na 2. při stejném prozatímním zisku 15 bodů. Jednalo se tedy o přímý souboj o vedení v soutěži, což mělo znamenat přísun kvalitní divácké podívané. Tento fakt mírně devalvovala skutečnost, že 8. tým v soutěži měl pouze o 5 bodů méně než oba lídři. To ve své podstatě znamenalo, že 2 bezbodové porážky mohly některého z aktérů tohoto duelu odsunout při shodě okolností až do 2. poloviny tabulky. Je ovšem férové přiznat, že vyrovnanost soutěže se po pár odehraných kolech zdá být výkonnostně a kvalitou předváděné hry směrem dolů, a to i v případě našeho týmu. Po prvních dvou výborně odehraných duelech s potenciálně předními celky Hradcem Králové a Hronovem, které nám přinesly 4 vítězství a 11 bodů, jsme v dalších kolech s celky Proseku a Malé Skály na jejich palubovkách mírně řečeno zaváhali a připsali si pouze 1 vítězství a 4 body.

K dramatičnosti soutěže jsme tedy přispěli dostatečně a vzhledem k předpokládané kvalitě dnešního soupeře jsme věděli, že plánovaný přísun další větší porce bodů z dnešního zápasu by byl více než pozitivním počinem. Choceň po svém sestupu z 1. ligy oslabila kádr a navíc přicestovala ve skromné sestavě 9 hráčů. My jsme ze solidarity nasadili rovněž pouze 9 vyvolených, více zájemců o dnešní duel nebylo. K dlouhodobě nemocnému Honzovi Barákovi se totiž přidal zraněný blokař Míra Hübl. Chyběl rovněž smečař a příležitostné libero či nahrávač Míra Šťourač. Na bloku si tedy svoji pravou a celozápasovou premiéru odbyl blokař Jakub Augustin.

Po předchozích slabších výkonech bylo z týmu cítit odhodlání zahrát konečně slušný volejbal a navázat na obrat z posledního utkání v Malé Skále, kdy jsme otočili nepříznivě se vyvíjející zápas ze stavu 0:2 a odstřelili Malou Skálu konečným výsledkem 3:2 za absolutní herní převahy. Stejný duch se nám podařilo přenést i do prvního setu úvodního zápasu. Zasypali jsme choceňské cílenou plachtou a po nejistém příjmu hostující smečaři prakticky vše vyházeli za koncovou čáru. Sami jsme spolehlivě přijímali a tvrdě útočili. Zrodilo se tak letošní rekordní setové skóre v poměru 25:9 a vývoj zápasu se zdál být plně pod kontrolou. Od 2. setu se ovšem obraz hry změnil, hosté ustálili příjem a po pár povedených útocích se jejich smečaři chytili. My jsme zřejmě doplatili na spíše průměrný příjem a rázem se z našeho útoku vytratila zejména na hlavním kůle razance. Hosté 2. set velmi přesvědčivě otočili ve svůj prospěch a od jeho zisku se ze zápasu stal vyrovnaná záležitost, která ovšem kvalitou byla při velice shovívavém měřítku hodnocení spíše průměrná. Oba týmy střídaly slabší okamžiky se světlými a ojediněle i výbornými. Hra tak dospěla do setu pátého, který byl od začátku vyrovnaný, ale po výměně stran se nám povedlo lehce odskočit o 3 body na 12:9 a náskok pak udržet až do konce. Jackpot z prvního zápasu jsme tak brali my, i když po pravdě řečeno vzhledem k našemu famóznímu začátku zápasu byl zisk 2 bodů spíše ztrátou, a to i s veškerým respektem k výkonu soupeře.

Do 2. zápasu jsme i tak ale mohli nastoupit s relativním klidem po vydřeném vítězství. To se povedlo, ale klid to byl možná až příliš velký. Sice jsme v 1. vyrovnaném setu měli výborně rozehranou koncovku, ale několika vlastními chybami na útoku a příjmu jsme hosty v podstatě nechali nadechnout a set jim předali jak na stříbrném podnose. Choceňští si tedy na naši pohostinnost nemohli vůbec stěžovat. Dlužno však dodat, že v této fázi zápasu si hostující smečař Abrahám a univerzál Hodousek dělali na síti s naším blokem prakticky, co se jim zamanulo. My jsme chybně směrově podávali a špatně četli jejich útok. Po několika diskusích o taktice však zavedené změny na servisu i bloku z handy zabraly a my jsme nastartovali vzpomínkový večer (druhé utkání začalo až od 16.00 hod. vzhledem k předcházející bitvě našich děvčat s Českou Třebovou) na týden staré maloskalské výkonnostní a v té chvíli jen pouze toužebně očekávané rovněž bodové vzepětí. Třetí set byl opakováním prvního setu z ranního zápasu. Naše naprostá dominance vyústila v demolici hostů 25:10. Čtvrtý set hosté sice trochu pozvedli choceňský prapor, ale přesto jsme spolehlivě srovnali na 2:2 ziskem tohoto setu v poměru 25:20. Výrazný tlak na servisu přinesl své ovoce. Tiebreak však byl ze strany Chocně docela jiná píseň, srovnali se na všech činnostech a od začátku byli lepším týmem. Spolehlivě přijímali a tvrdě útočili. My jsme lehce zaostávali a po změně stran jsme dvěma vlastními chybami na útoku vyplývajícími z frustrace z vývoje skóre hosty pustili do zdánlivě rozhodujícího náskoku, který vyústil až do téměř beznadějného závěru 11:14 ve prospěch hostů. Pak ovšem přišel zřejmě zatím nejsilnější moment tohoto ročníku 2. ligy. Hostující univerzál neunesl tíhu okamžiku a po jedné své chybě byl navíc dvakrát zablokován. Beznadějná situace se stala rázem hratelnou a po dalším získaném bodu přišel náš mečbol, při kterém se hosté dopustili technické chyby v podobě dvojáku. Po dvouhodinovém boji jsme ze ztraceného zápasu z notnou dávkou štěstí brali opět 2 body.

Výsledky obou zápasů:
TJ CETL Cargo Žďár nad Sázavou – Volejbalový klub Choceň 3:2 (9,-18,20,-23,13) a 3:2(-26,-21,10,20,14)

K našemu výkonu jen tolik, že jsme sice předváděli místy dobrý sport, ale bylo dost hluchých míst. Příčinou byl příjem dosahující maximálně průměrné úrovně. Pokud bylo přihráno, byli jsme lepší, ale nebylo. Relativně slušně fungovalo podání a v 2. polovině druhého zápasu již výborně pracoval i náš blok. Z individuálních výkonů nebyl nikdo, kdo by podával po oba zápasy výkon nad svojí obvyklou a očekávanou úroveň, ale zároveň nikdo nezahrál významně pod své možnosti. Nikomu se nevyhnulo výraznější výkonnostní zaváhání. Obrovským pozitivem je fakt, že i přes občasné trápení a nepříznivý vývoj zápasu, všichni hráči bojovali a věřili ve vítězství, za což zasloužím opětovně absolutorium. Odměnou jim bylo již třetí letošní vítězství z 0:2 na 3:2 po dvou ztracených prvních setech. Sice to zní jako fráze, ale právě pro takové zážitky se hraje volejbal. Věříme, že se toto drama líbilo i přítomným divákům, kteří si konečně našli cestu do hlediště naší haly a přišli v alespoň tomto minimálním počtu shlédnout druholigový volejbal.

Cíl zisku výher se tedy podařilo splnit, byť pouze za 4 body, ale při kvalitě soupeře jsou to body cenné. Vrátili jsme se na 1. místo tabulky, na kterém jsme pouze zásluhou lepších setů před Dvorem Králové. Program 2. ligy dále pokračuje již tuto sobotu. Cestujeme k dalšímu venkovnímu utkání do Chvaletic.