Předposlední letošní domácí utkání proběhlo s Bezděkovem za krásného počasí a příznačná charakteristika pro něj by mohla znít "jako na houpačce". Oba zápasy měly velmi podobný průběh a oba byly charakteristické tím, že výborné výkony v 1 setu se měnily v neslanou-nemastnou hru v setu dalším.
Do utkání jsme nastoupili bez 4 hráčů, kteří se nemohli zúčastnit ze zdravotních (Leoš a Víťa) či pracovních (Vlasta a Luďa) důvodů.
V prvním zápase jsme dokázali vybojovat vítězství v 1. setu po vydřené koncovce, kdy už zapisovateli docházela čísla na počítadle, v poměru 31:29. Další set jsme ale nechali soupeři bez většího odporu a prohráli 19:25. Aby se to nepletlo, 3. set opět patřil nám, když jsme soupeře poměrně jasně přehráli 25:15. Přestože jsme si byli vědomi, že 4. set nesmíme podcenit, nastoupili jsme do něj vlažně, prohráli jej 22:25 a vykoledovali jsme si 5. set, který nám ale vůbec nevyšel a s ostudným skórem 3:15 jsme museli sledovat radost soupeřů z celkového vítězství v zápase 2:3.
V 2. zápase jsme chtěli odčinit nezdar, ale již 1. set nám nevyšel podle našich představ a prohráli jsme jej 19:25. V dalších dvou setech jsme zabrali, předváděli velmi slušný voljebal a oba sety jsme vyhráli v poměrech 25:21 a 25:18. Ale jako by se historie znovu opakovala - 4. set jsme nezačali dobře a i přes to, že jsme dotáhli poměrně výrazné vedení soupeře, prohráli jsme po boji v kocovce 24:26, ač jsme měli dokonce několik možností ukončit celý zápas. Opět zde byl 5. set, ale tentokrát se situace z 1. zápasu neopakovala a rozhodující set dopadl v náš prospěch 15:12.
Do zápasu po dlouhých 6 letech od doby, kdy ukončil aktivní kariéru, nastoupil nahravač Karel Mazel, který nejen že zaznamenal hned svou víteznou premiéru, ale také zvedl náš věkový (i váhový) průměr. Že má ale ještě skryté rezervy a že ze sebe na hřišti nevydal vše, dokázal, když odpoledne po voljebalu ještě zvádĺ 2 těžká utkání v tenise. Nutno však konstatovat, že pak už toho měl dost a doslova chodil co noha nohu mine.
Sestava:
Náhra Radim a Karel, blok Míra a Chlády, smeč Zomba, Mouka,Vevy, Tomáš a Otyl a na lavičce nachlazený Vesy.
Celý tento desetisetový maraton byl ukončen poslední letošní společensko-kulturní akcí na Rybníčku spojenou s opékáním selete, která byla nejméně stejně tak kvalitní jako sportovní výkon v obou utkáních.
(Vložil Vesy pod přístupovými kódy Jiřiny.)