Aktuality

Naše výprava složená z naprostých vranovských nováčků i zkušených harcovníků se vydala na cestu ve dvou vlnách již během pátečního odpoledne, aby stačila nasát atmosféru Vranovské přehrady a rovněž nezbytné tekutiny, kterými je vranovský turnaj vyhlášený. Pitný režim jsme nepodcenili ani během jízdy autem, a tak nám cesta za rytmů italského disca pěkně ubíhala a ani nám nepřišlo, že se vyšplhala nakonec na těžko uvěřitelné 3 hodiny. Poté následovalo rozdělání stanů, taktická porada v hospůdce a nepříliš brzká večerka. Ale i přes to všechno se nám ráno podařilo sejít v plné sestavě na rozlosování skupin.

Pro turnaj jsme zvolili úderný název Transformátor Počítky, za který jsme mohli skrýt případné neúspěchy, nakonec to však nebylo potřeba, ale pěkně popořadě..



Na začátek krátce ke složení týmu Transformátorů:

Na trenérské místo byl angažován Štěpa a svého místa se zhostil nad očekávání dobře, jistě mu k tomu pomohla i Šárka v roli asistenta

Jednotlivé posty byly obsazeny takto: Fíla – nahrávka, Chláďa s Michalem - blok, Troji a Mouka - smeč, Ťupík - účko a Kadlík čapal na liberu



Základní skupiny byly rozlosovány po 4 týmech, z nichž měli zajištěný postup vždy 2 nejlepší. Naše skupina měla stanoviště na odlehlém hřišti nejasného původu v lesích asi 2 km od kempu. První zápas s Telčí nám mnoho vrásek nenadělal, jediný problém, s kterým jsme se potýkaly, byl rozblácený kurt, s nímž jsme se nakonec popasovali a mohli si připsat první výhru. Druhý zápas s družstvem Šotoni (věkový průměr asi 40 a váhový kolem 100) jsme zvládli rovněž 2:0. Tímto zápasem si Počítky již zajistily postup a mohli si vychutnat poslední zápas proti prvoligové Poštorné. Oba sety měly podobný průběh. Naše vedení, přelévání skóre, kolem stavu 20 několik nepřesností na naší straně, blok a konec obou setů asi 25:22 pro Poštornou. I přes prohru jsme postoupili ze druhého místa a v další skupině na nás čekal tým Bostonských mlátiček (hráči Liberce, Benátek, České Lípy,..) a Znojma.

Tato skupina byla rozehrána až v neděli ráno, což se ukázalo jako výhoda pro Transformátory. Na týmu Bostonu se zřejmě podepsala náročná noc, naopak Počítky zastihlo nedělní ráno ve výborné formě. Výsledkem toho všeho bylo naše vítězství 2:0. Kromě dobrého útoku nám nezvykle fungovaly i obranné činnosti jako blok a hlavně vykrývání. Důkazem toho byl poslední míč prvního setu, kdy jsme dokázali pětkrát vykrýt vlastní útok, aby nakonec bezradný blokař Bostonu nasměřoval útok do sítě. V druhém zápasu proti Znojmu potřebovaly Počítky k jistotě postupu uhrát alespoň jeden set, což se povedlo hned na první pokus. Pro druhý set už na naší polovině zavládlo podcenění, uspokojení a částečně i únava, ale ani to už nic nemohlo změnit na tom, že si Počítky zajistili pravděpodobně premiérovou účast ve čtvrtfinálové skupině turnaje na Vranově.

Zde se již nedalo mezi soupeři příliš vybírat. Jediné, v co jsme doufali, byl alespoň postup na antuku, kterou jsme viděli pouze během cesty k našemu “oblíbenému“ hliněnému kurtu. Ani to se nám nevyplnilo a postup z hlíny na štěrk se neukázal jako nějaká velká výhra. Ve čtvrtfinále na nás čekali Oceláři (hráči z mezinárodních lig – Belgie, Francie) a obhájci několika vítězství ve zdejším turnaji Mrzáci, v čele s bratry Baránkovými a hráči z Poštorné a Brna. K oběma posledním zápasům už toho není moc co psát. Měly téměř stejný průběh, všechny sety skončily s naším bodovým ziskem někde mezi 15 a 20 body. Transformátorům pomalu docházel dech a zkušenější soupeř uměl vždy v důležitých momentech odskočit a připsat si rozhodující náskok. Velký vliv na předvedený výkon měla určitě i změna prostředí. Doposud jsme bojovali ukryti většině zvědavců. V klidu lesa, od všeho toho mumraje, jsme likvidovali jednoho soupeře za druhým a najednou jsme se ocitli na hlavních kurtech, kde zápasy sledovalo spoustu volejbalových nadšenců, včetně televizních kamer. Ať si to přiznáme nebo ne, většině se trochu rozklepala kolena a nervozita byla jednoznačně znát. A když ani náš poslední trumf, servisy všechno nebo nic, nezafungoval, rozloučily se Počítky s vranovským turnajem dvěma porážkami.



Na závěr je nutno poznamenat, že Vranov je po Dřevěnicích druhým největším a jedním z nejprestižnějších turnajů u nás, a tak si myslím, že jsme v konkurenci dalších 38 mužských týmů Počítkám ostudu neudělali.



Konečné pořadí turnaje:



1. Zdarec (Brno)

2. Mrzáci (Poštorná + Brno)

3. Odpadlíci (hráči působící v cizině – Francie, Belgie)

4. Blue six (Brno)



Nejlepší hráč turnaje: Martin Böhm (Zdarec)



Dá se říct, že objektivně jako nejlepšímu z poražených čtvrtfinalistů by Transformátoru měla patřit 5. příčka, bohužel toto pořadí už určováno nebylo.



Za připomenutí stojí ještě několik okamžiků:

- Ťupík se při podání zachytává do maliní, vylézajícího skrz plot vzdálený necelého půl metru od zadní lajny

- Míša trefuje z rychlíku univerzála Mrzáků bránícího v poli, podchází síť a jde si ho dodělat

- Troji knokautuje poněkolikáté hráče Poštorné stojícího v diagonále a ten si stěžuje, že u nich se takový rány nedávají





- ji-ři-na -