Konec či začátek roku je časem, kdy se zamýšlíme nad tím, co jsme za uplynulý rok zažili, vytvořili, co se nám podařilo či nepodařilo. Je proto logické, že i náš volejbalový oddíl by si měl takto zapřemýšlet, někdo by snad dodal melancholicky. Doufám, že mi případně i toto odpustíte a naladíte se na stejně optimistickou vlnu!
Soutěže jsou ve své polovině. Pět mládežnických družstev od přípravky po mladší dorost, kluci i holky, bojují ve svých soutěžích. Někdo více, někdo méně úspěšně, avšak výsledky jsou pouze jedním z několika ukazatelů kvalitní práce. Co stojí za povšimnutí a nedočtete se to v článcích, ani o tom nikdo příliš nemluví, je fungování týmů. Ono to šlape! Šlape to po trenérské stránce, ale i po stránce hráčské. Daří se nám trénovat, daří se nám hráče/čky nadchnout pro volejbal. Baví nás to!
Ženy i muži mají trochu jiné postavení. Zde se na výsledek klade větší důraz. Družstvo žen, které prošlo před sezónou přestavbou, se drží na průběžném 5. místě ve vyrovnaném krajském přeboru Vysočiny. A i do druhé poloviny soutěže má pozitivní vyhlídky. Muži ve své druhé sezóně v II.lize úspěšně bojují o špici tabulky na druhém místě. Jistě budou chtít zabojovat i o místo první. Pro oddíl je dobré, že se prezentuje v celorepublikové soutěži a obsazovat stupínky vítězů v 3. nejvyšší soutěži v České republice stojí za povšimnutí a to minimálně na okresní úrovni.
O výsledcích jsem vlastně psát nechtěl, to si přečtete v novinách nebo na internetu (držte nám pěsti, ať i roce 2014 čtete mnoho článku o našich úspěších!), chtěl jsem právě psát o věcech, o kterých se nepíše, ani příliš nemluví.
Oddíl žije!
Jak se to pozná? To musíte chodit tam, kde se hraje, trénuje, jedná o volejbale a pochopíte. Vždy je tam kumulace volejbalistů, většinou v dobré náladě a někdy i v horší, ale přece, když máme odlišné názory, nelze než diskutovat. To je především důkazem, že nám o něco jde, jde nám o volejbal!
Je pozitivní, když se družstvo žen přijde podívat na zápas mužů, když muži zhlédnou utkání žen, když žákyně přijdou na zápas žáků, když naši fanoušci chodí pravidelně fandit na zápasy a to i více celků.
Zdůraznil bych dvě akce. Listopadový turnaj v minivolejbale – trenéři jednotlivých týmů mají na starosti svá družstva a v urputných bojích vedou své svěřence, ostatní trenéři zajišťují chod turnaje, starší žákyně obsluhují bufet, z kadetů a žáků se stanou rozhodčí, a v neposlední řadě rodiče fandí. Kdo tam by,l to zažil, kdo to teď čte, možná přijde příště.
Vánoční mixový turnaj - ,,A“ tým mužů, ,,A“ tým žen, ,,B“ tým mužů na jednom turnaji, společné sportovní zápolení a především zábava. Poté příjemné posezení. Neznám lepší způsob, jak tmelit oddíl. Jenom vím, že když to v oddílu nešlape, tyto akce se nedělají.
Vyvstává mi otázka: ,,Proč to děláme“? Je spousta individuálních důvodů, je spousta zřejmých důvodů jako zasportovat si, uhrát kvalitní výsledek v sezóně, dobře prezentovat oddíl. V neposlední řadě je také důvod to, že náš oddíl je místo, kde se potkáváme, kde si navzájem pomáháme a aktivně trávíme svůj čas. Je to přes 100 lidí, které něco spojuje. Je to volejbal!
Jestli mě v příštích měsících potkáte a zeptáte se mě: ,, Jak jde volejbal?“ – Neuslyšíte od mě, že je to skvělé, vše se daří a že to nemůže být lepší. Pokud se mě zeptáte: ,,Děláš tady ten volejbal rád?“ Tak odpovím: ,,Ano, jsem rád, že mám tu možnost a volejbal tu rád dělám!“
Čtenář, jenž se pročetl na toto místo, zaslouží poděkování, protože to je pravděpodobně hráč či hráčka, trenér či trenérka, funkcionář, sponzor, rodič, fanoušek a to jsou všichni, kteří se na všem podíleli v roce 2013!
S přáním všeho dobrého v novém roce
Váš TJ Žďár nad Sázavou – oddíl volejbalu, slovy Ondřeje Kadlece