Tentokrát jsem zajížděli na utkání do Polné. Dávali jsme si za cíl zkusit uhrát 1 vítězství, ale bohužel se nezadařilo.
První zápas byl ve znamení našeho velmi špatného výkonu, kdy jsme nastoupili nekoncentrovaní a jakoby bez touhy poprat se o body. Oba úvodní sety jsem prohráli tím, že jsme v koncovkách vymysleli zcela zbytečné chyby, které málo chybující soupěř využil ke svému prospěchu. Do třetího setu tedy nastoupila obměněná sestava, ale ani to nás nedokázalo probudit a přimět více zabrat, takže jsme dostali zaslouženě na frak 3:0 a v každém setu jsme uhráli vždy přesně 21 míčů.
Druhé utkání začalo s naším jasným úmyslem odčinit úvodní frašku a také to podle toho vypadalo. Najednou tu bylo zcela jiné družstvo, družstvo, které makalo a mělo hlad po vítězství. Bohužel nám ale opět nevyšla koncovka v 1. setu, který jsme i přes průběžné 2-3 bodové vedení promarnili 25:27. Druhý set byl ale o něčem jiném, hráli jsme velmi dobře a dostali se do správné herní pohody, která nám zajistila sice těsné, ale zasloužené vítězství 26:24. Třetí set velmi dobře začal, pokračovali jsme ve výborném výkonu, ale pak přišly věci, na které je třeba raději rychle zapomenout. Nejprve to začalo tím, že do té doby dobře pískající sudí Luďa Nejedlý nejprve pískl míč pro nás a pak na nátlak domácích své rozhodnutí vzal zpět, což jsme ještě nějak ustáli. Pak ale Polné "uletěl" příjem k nám nad síť a Zomba zcela takticky správně zasmečoval do bloku nahravače, který byl zadní hráč, načež vymyslel pan sudí, že ten zadní hráč byl pod páskou a tudíž to nebyl blok. Ve fyzice jsme nikdy nevynikal, ale myslím si, že pokud někdo dokáže vysvětlit, jak hráč pod páskou dokáže zablokovat míč kolmo dolů do debla, je to na Nobelovu cenu... Kdo někdy hrál, ví, jak toto dokáže tým rozhodit, navíc hráči Polné si neustále přisazovali "chytrými" řečmi, na které sudí nijak nereagoval, takže bylo po sportu, a jak nemívám ve zvyku kritizovat rozhodčí a spíše hledám vinu v našem špatném výkonu, tentokrát tento zápas do slova a do písmene "zabil" on. Hřebíčkem do naší rakve pak ještě bylo, že si Leoš udělal pořádný výron kotníku, takže půlka 3. setu a celý set 4. jsme dohrávali více méně z povinnosti, protože jsme se zaroveň starali o Leoše, který bojoval s bolestí a upadal do šoku.
Pro úplnost ještě kompletní výsledek 3:1 (25,-26,22, 19).
Sestava: smeč Zomba, Tomáš, Víťa, Otyl, blok Leoš, Luďa, Míra, náhra Radim a Vlasta a libero Vesy.
Na závěr si neodpustím 2 poznámky:
1. Každý by si měl rozmyslet, jak bude na zápas připraven a zda má cenu tam vůbec někdy chodit.
2. I když rozhodčí pískne něco špatně, je třeba hrát dál a soustředit se na hru a ne na komentáře směrem k rozhodčímu, protihráčům či divákům po každém míči. Když u toho někdo zvládne i dobře hrát, tak klidně, ale bojím se, že takový hráč u nás momentálně opravdu není.
(Vložil Vesy pod přístupovými kódy Jiřiny)