K výpravě na první zápas jarní části KP2 jsme vyrazili v dostatečném počtu hráčů se záluskem alespoň na jedno vítězství. Hned po příjezdu jsme ale zjistili, že žádná lehká práce nás nečeká. V dresu domácích se objevila celá sestava, která odehrála KP1, navíc posílená o dva borce hájící v minulé sezóně barvy ligového Brodu. Naše řady prořídly již při rozsmečování, když jeden z přibyslavských projektilů našel cíl na Víťově obličeji, ten ještě po celé dopoledne působil dost pomateným dojmem a jeho nasazení nepřipadalo v úvahu.
Do zápasu tedy byli na naší straně připraveni zasáhnout: zřejmě váhově nejsilnější nahrávačská dvojice v soutěži – Vlasta a Radim, na blok se naopak podle zřejmě zcela opačných kritérií postavili Míra s Jiřinou, zbytek týmů ve složení – Vesy, Vevy, Joža, Otyl a Tomáš se postupně vystřídal na smečařských postech.
V prvním zápase se nám jasnou váhovou převahu od počátku nedařilo využít, naopak herní převaha byla spíše na straně Přibyslavi a my jsme stále jen dotahovali. Od druhého setu zavelel k obratu Otyl, který začal své drtivé útoky otírat o lokty blokujících soupeřů. Zaměřil se především na ligové hráče a postupně se snažil nahlodávat jejich sebevědomí. Bohužel ani tento světlý bod neznamenal zvrat v zápase a Přibyslav si koncovky zbývajících dvou setů pohlídala.
Druhý zápas od začátku vypadal, že bude probíhat podle stejného scénáře. První set jsme v koncovce ztratili, ale od druhého setu jsme se zvedli. Zlepšili hru v poli,často za pomocí všech možných sportovních dovedností, které neměli s volejbalem moc společného, jsme dokázali držet míč ve hře. A když jsme k tomu přidali i větší zkušenost se zvládáním záludností větru (především na servisu), Přibyslav začala kupit chyby, následující tři sety prohrála a my jsme se mohli radovat z kýženého vítězství.